KOMENTÁŘ JAKUBA KONEČNÉHO - Fotbal prý nemá logiku. A v podání české reprezentace nemá ani smysl. Vždyť považte - soubor Michala Bílka se táhl místo dovolené přes celou zeměkouli, aby ve dvou zápasech vystřelil celkem dvakrát na bránu!
Pokud úvodní vystoupení Česka na Kirin Cupu proti Peru uspávalo, pak zápas s domácími byl jen o málo zábavnější. Čas od času při něm blikla na obrazovce reklama na mužskou potenci.
Tomu se říká ideální zásah cílové skupiny – všechna tři mužstva na turnaji totiž byla zoufale neplodná. Paradoxní je, že všechna tak vlastně díky tomu turnaj vyhrála. Skutečně absurdní situace.
Český národní tým bohužel do obrazu zbytečného až trapného turnaje zapadl. Kdo čekal po propadáku proti Peru zlepšení, musel být z výkonu proti Japonsku zase zklamán. Rádoby ofenzivní sestava předvedla opět jalovou produkci.
Nejlepší ligový střelec David Lafata na své báječné jablonecké jaro nenavázal, jeho kolega z útočného tandemu Martin Fenin na to frankfurtské bohužel ano.
Čest autora jediné střely na bránu tentokrát připadla Janu Rezkovi. Ne že by jeho skákavý pokus z druhého poločasu byl nějak nebezpečný.
Rezkovi parťáci ze zálohy – Kamil Vacek, Daniel Kolář a Milan Petržela – kteří mají pověst ofenzivních tahounů, se spíš soustřeďovali na bránění Japonců. Domácí sice vyhrožovali hotovými útočnými tsunami, ale i z jejich strany to byla vesměs bída.
Ještěže se Michalovi Bílkovi neomluvil z vypečeného turné Petr Čech. Jen díky gólmanovi Chelsea si totiž podivně poskládaný výběr směl říkat národní tým. A neuřízl si další pořádnou ostudu, kterou by dvě prohry každopádně byly.
