Real jako uražené dítě. Zlatý míč v dobrých rukou, Rodri je balíček ctností
BLOG JAKUBA PLASKURY | Zlatý míč? Anketa, na kterou mnozí koukají skrz prsty spíše kvůli nelibosti výsledků let minulých. Pořád je to ale prestižní ocenění, které po propojení UEFA a FIFA nabralo na síle. Frustrace, že nevyhrál favorit mnohých, je patrná i letos. Vítězem za sezonu 2023/24 je nenápadný kluk z Madridu Rodri, který už nějaký ten pátek hájí barvy Manchesteru City. Správná volba, byť Viníciuse Júniora uznávám jako míčového kouzelníka, který baví davy. Jenže to není všechno.
Real Madrid do toho na můj vkus až zbytečně šlapal a snažil se prohlášeními třeba skrze Carla Ancelottiho možná i nepřímo ovlivnit novináře hlasující v anketě. Na Santiago Bernabéu byli zkrátka skálopevně přesvědčeni, že jejich brazilský fenomén letos musí vyhrát. Nestalo se tak a Real se zachoval jako uražené dítě. Cože? Náš Vini nevyhrál? Tak my teda do Paříže nepřiletíme!
Bílý balet přitom získal ocenění pro Ancelottiho (trenér sezony), Mbappého (společně s Harrym Kanem nejlepší střelec sezony) a samotný Real pak zvítězil v kategorii nejlepší mužský tým. Klubové vedení se ohánělo zcela nepochopitelně nedostatkem respektu, když nevyhrál žádný jeho hráč hlavní cenu. Kromě Viníciuse totiž zmínil ve svém klubovém prohlášení i Daniho Carvajala.
Za mě asi jen tolik. Nedostatek respektu prokázali spíše činovníci Realu, kteří rozhodli, že se klub jako organizace předávání cen v Paříži nezúčastní. Přitom měla být údajně do francouzské metropole vyslána padesátihlavá delegace. Takhle zkrátka nevypadá respekt vůči Rodrimu, dalším soupeřům, ani celé anketě.
Pokud bychom brali v potaz ryze fotbalové kousky, po kterých to v hledišti zahučí, Vinícius by měl Rodriho v konečném účtování převálcovat. Jenže Zlatý míč není jen o individuální kvalitě s merunou u nohy. Jde o komplexní balíček dalších parametrů.
Ne nadarmo bylo možná více než kdy předtím všude prezentováno, že novináři ze sta nejvýše postavených zemí podle žebříčku FIFA mají za úkol hlasovat podle několika kritérií. V neposlední řadě šlo o fair play a chování na hřišti. Tam Brazilec proti Rodrimu jednoznačně musel ztratit.
Zatímco španělský záložník působí jako jedna z nejskromnějších hvězd fotbalového nebe současnosti, Vinícius mnohdy svým chováním a hereckými etudami dráždí fanoušky i soupeře. Jeho spory se španělskou veřejností na téma rasismu jsou takřka nekonečným příběhem.
Někdo může namítnout, že Vini mimo hřiště působí přátelsky a třeba v minulém roce získal Sócratovu cenu za charitativní činnost. To je jistě chvályhodné, ale charitou se taky zabývá třeba právě Rodri. A je to obecně trend posledních let, že fotbalové hvězdy nejsou lhostejné vůči svému okolí. Potud všechna čest. Jen je to jasná ukázka, že v této rovině Brazilec zásadní sympatie oproti Rodrimu získat nemohl.
Dalším aspektem je bezpochyby fakt, že se při hlasování ve Zlatém míči v posledních letech klade větší důraz na reprezentační úspěchy. Taky asi logický aspekt. Vinícius sice vyhrál Ligu mistrů, ale ta se hraje každý rok, zatímco Rodri opanoval EURO, které je kontinentálním svátkem.
A zase námitka? Proč tedy nevyhrál Carvajal, který kromě španělské ligy a Champions League společně s Rodrim vyhrál taky EURO? Inu, brankáři a obránci to mají v této anketě obecně složité. Carvajal v Realu vyzrál v top krajního beka. Pořád je to ale spíše pěšák v záplavě hvězdných spoluhráčů.
Naopak Rodri je už dlouho považován za šedou eminenci Manchesteru City. Haaland je vidět svými góly, De Bruyne neotřelými pasy, ale Rodri je srdcem Cityzens. Nezištně dělá své spoluhráče coby defenzivní štít lepšími a dělá to natolik dobře, že si ho svět vybral za nástupce Ronalda s Messim. Nehledě na to, že přidal i na produktivitě. Jen v Premier League za minulou sezonu nasázel osm gólů a přidal devět asistencí. Taková čísla nevykazuje ani řada ofenzivně laděných záložníků.
Když se Španěl v září těžce zranil ve šlágru Premier League proti Arsenalu, Pepu Guardiolovi se protočily panenky. Bez svého top středopolaře jsou blankytně modří mnohem zranitelnější.
Rodri může po éře Cristiana Ronalda a Lionela Messiho působit na trůnu pro držitele Zlatého míče jako chudší příbuzný, ale snoubí se v něm ctnosti, které fotbalová veřejnost evidentně dokáže ocenit - kvalita, pokora, inteligence.
A jestli někdo stále cítí křivdu jako fanoušek Viníciuse, odkázal bych třeba na rok 2021, kdy Robert Lewandowski nepochopitelně skončil druhý za Lionelem Messim. Sám hvězdný Argentinec tehdy při přebírání ceny řekl, že by měl vyhrát polský útočník. To byla největší křivda posledních let. Za sezonu 2023/24 je Zlatý míč v dobrých rukou.
