Florbalový deník: Bystřice dala bronz, co Tenerife?
Sobota se blíží, s Němci rozehrajeme domácí florbalový šampionát. Unijní cíl je „alespoň“ bronz, veřejnost by třetí místo a čtvrtou placku v historii mužské repre také kvitovala. Já cílím výš: kdy jindy hrát finále než v Praze před natřískanou O2 Arenou? Refreshnutý tým i finské trenérské eso na střídačce naději dává.
Finální nominace se dala čekat. Kapitánem bude ultra hvězda Jendrišák, nejstarším hráčem účastník čtyř MS Garčar. Fanoušky potěší triky 16letého Langera. Mně tam chybí jeden Honza.
Nemyslím sebe, top snajpra české Superligy Natova, ani bývalého kápa Jelínka. Ve Švédsku v nejlepší lize světa máme po x letech brankáře – Jana Bindera. Loni vylapal klubu postup, letos ale naskočil do čtyř zápasů, mladší rival klekl do kasy devětkrát. Možná i proto při telefonátu s Petrim Kettunenem vytoužené „Welcome in the team“ neslyšel a stejně jako já zůstal mezi deseti náhradníky. Gólmanskému duu Souček & Bauer každopádně držím pěst.
Poslední soustředění probíhá v teple na Tenerife – hole zůstaly doma, florbal se hraje s tamní školní výbavičkou. Tužila se parta. Příjemná to změna oproti destinacím, kde jsme s reprezentací teambuildingovali v předchozích cyklech. Namátkou v Bystřici nad Pernštejnem, ta nás ale odpíchla k bronzové medaili v Göteborgu 2014.
Novinkou jsou i slušivá týmová sáčka: dřív jsme se na MS trousili na zápasy v teplákovkách a záviděli Švédům, jak z busu na pány vystupují v oblecích a s obřími sluchadly.
I oděvní drobnost ukazuje, že Český florbal i trenér Kettunen udělali pro úspěch maximum. To nejtěžší bude na hráčích.
