Florbalový deník: V sobotu začíná MS. Ať zase vyjde JendriSTAR
Bývalý kouč národního týmu Radim Cepek překřtil Matěje Jendrišáka už před hezkou řádkou let na Jendristara. Z nadsázky, která nás dobře bavila, se stala úžasná realita.
Matěj mávl Chodovu a zamířil do Švédska, s do té doby průměrným Linköpingem hrál za čtyři sezony dvakrát Superfinále. Byl vyhlášen nejlepším centrem SSL, v nároďáku připíná před zápasy kapitánskou pásku. Klobouček. Pro mě je ale klíčové, že dál zůstává mým výborným kamarádem, sláva s ním nezatřásla!
Hráli jsme spolu v klubu i repre roky. Po laciných gólech, a že jich bylo, jsem se bál zvedat hlavu, abych se náhodou nesetkal s jeho „rentgenovým“ pohledem. Mates totiž nesnáší porážky, a to nejen mezi florbalovými mantinely. Třeba takový beachvolejbal o šampaňské… Brankář a spolu se mnou náhradník pro domácí MS Jan Binder dodnes rád vypráví, jak se Matěj na soustředění zamkl na společném pokoji a nechtěl ho vpustit, protože mu to slušně řečeno podělal.
No, pamatuji si to dobře, „kazil“ mu to dost!
Pokud se Matesově rvavosti a nasazení, které jde často až za hranu 100 procent, přiblíží nejen jeho parťáci v lajně, ale celý tým, budeme úspěšní. Praha je aktuálně obsypaná billboardy, na kterých je graficky vyobrazena zatím poslední medailová akce mužské reprezentace, Jendrišákův vítězný gól proti Švýcarům v zápase o bronz v Göteborgu 2014.
Matějovi bych od srdce přál, aby v dalekém budoucnu, na dalším domácím světovém šampionátu, bylo možné takto zvěčnit něco podobného. Třeba zlatou bombu z Prahy 2018!
