JAN JAROCH - Možná si někdo po pondělním Waterloo upraví optiku, kterou pohlíží na Tomáše Berdycha. Je to hráč, jenž šlape na paty Djokovičovi s Nadalem či Federerem, jak bychom si tak rádi mysleli? Ne, v porovnání s nimi hraje Berdych druhou ligu.
Ke skutečné veličině tenisu má daleko. Nemá smysl si nalhávat nic jiného a ani sám hráč si to nemyslí. Vést 2:0 na sety a ještě prohrát zápas se 141. tenistou světa? Ať má již soupeř snový den jak chce, tohle se světové šestce stát nemůže.
Kdo je tedy hráč Tomáš Berdych? Člověk, který je v pětadvaceti letech na vrcholu tenisových sil a stále spíš z dálky dotahuje absolutní hvězdy před sebou.
Věřím, že je v něm potenciální grandslamový vítěz, ale rozhodně ne hvězda typu Ivana Lendla, jež by je sbírala po hrstech. Berdych je spíš Petr Korda, zázrak jednoho grandslamu a hodně solidní hráč světové špičky.
Smiřme se s tím, že Berdych nebude bojovat o titul na každém grandslamu, kam přijede.
Spíš bude hráčem velkých explozí, který má zbraně na to dostávat se do posledních kol, ale nebude to u něj pravidlem. Nakonec fakt, že na posledních třech turnajích velké čtyřky skončil dvakrát v prvním kole, to dokumentuje výmluvně.
Proto nemá smysl přeanalyzovávat jeho včerejší k. o. Smysl má dál poctivě pracovat pro okamžiky, kdy znovu vletí do grandslamové slávy.
Jen si musíme my všichni po loňských hodech zvyknout, že v jeho podání nebude samozřejmostí.
