Lukáš Rosol, zázrak potetovaného válečníka
Lukáš Rosol je chlapík, kterého bych chtěl mít na své straně, kdybych šel do bitky. Odhodlaný, temperamentí, blázen v dobrém slova smyslu. Když loni na French Open porazil ve 2. kole Melzera, namaloval do antuky velké srdce. Na wimbledonském centrkurtu to samé udělat nemohl, i tak na něm zanechal ještě větší stopu. Porazit Rafaela Nadala, dvojnásobného šampiona All England Clubu, dokázal ve Wimbledonu za poslední čtyři roky jen Novak Djokovič. A nyní šestadvacetiletý český chasník, až číslo 100 na žebříčku.
Zázrak, šok, možná největší překvapení v dějinách českého i československého tenisu. Těžko lze uvěřit, že ve Wimbledonu hraje Rosol hlavní soutěž vůbec poprvé. A před letoškem skončil ve zdejší kvalifikaci třikrát v prvním kole.
Dřív se bral za antukáře, přípravu na trávu flákal a bral ji jako nutné zlo. „Ale letos jsem se na ní konečně poctivě připravil. Naučil se na ni hýbat a zamiloval se do ní,“ říkal svěřenec Ctislava Doseděla před utkáním s Nadalem. Nemohl tušit, jakou dodá svým slovům váhu.
Dostane 18:5 a půjde domu, mysleli si možná mnozí. Já tipoval vyrovnanější zápas, ale také 3:0 pro Španěla. Pravdou však je, že na trávě bývá Nadal v úvodních kolech nejzranitelnější. Pomaleji si zvyká na jiný pohyb, jiné odskoky. Rosol toho dokázal neskutečně využít.
Rafa nepředvedl dobrý výkon, to ale nic nesnižuje na úspěchu českého střelce. Jak se popasoval se závěrečným gamem zápasu, když šel podávat na vítězství. Eso, winner, eso, eso, odchod… Ufff.
Rosol je známý tím, že má rád velkou atmosféru. Z davu čerpá energii. Ne nadarmo má v Davis Cupu bilanci 3:0, i když už pokaždé nastoupil za rozhodnutého stavu.
A ještě jedno poznávací znamení má. Brutální tempo, kdy mezi svými podáními nenechá soupeře vydechnout, hrne zápasy před sebou. Skončí výměna a ťuk ťuk, už čeká, kdy zase uvede míč do hry.
Takhle uštval i Nadala. „Podával jako opravdový válečník,“ žasl Tim Henman.
Tím Rosol je.
Na pravém rameni má vytetovanou hlavu hada, na levém lýtku obrazec, jenž znázorňuje maorský tanec haka, který proslavili novozélandští ragbisté. Tetování hada na rameni má od devatenácti, před třemi lety si pořídil maorský obrazec na lýtku.
„Je to inspirované ragbisty All Blacks a znamená to tanec haka, respektive jeho zakončení,“ popisuje Rosol maorský bojový rituál, při něm se ragbyový tým postaví čelem soupeřům a snaží se je zastrašit. „I já jsem takový válečník,“ říká.
Ve Wimbledonu to jasně dokázal.
