Tomáš Berdych není Ivan Lendl a nikdy jím nebude. V letošním Davis Davis Cupu však věrně kopíruje tažení osminásobného grandslamového šampiona z roku 1980 a i po devátém zápase zůstává neporažený. Tohle konstatování je nejdůležitější statistikou úvodního dne finále se Španělskem.
Berdych v pátek vytáhl svůj tým z krize, jež zaváněla finálovou klinickou smrtí. Na kurt šel za stavu 0:1, kdyby s Nicolasem Almagrem prohrál, bylo by de facto po jednom velkém snu.
Almagro není žádný tenisový střízlík. V žebříčku mu patří 11. místo a svým nádherným jednoručným bekhendem umí vládnout tak, že letos získal 58 výher na okruhu, jen o dvě méně než Berdych při současné životní sezoně.
Zatímco Almagro měl před finále dostatek času na odpočinek a pečlivou přípravu, Berdych do Prahy dorazil rozlámaný a znavený po Turnaji mistrů.
A ze všech stran slyšel, že jeho triumf nad španělskou dvojkou je stejně tak jistý, jako že v sobotu ráno vyjde slunce. Jakoby při víkendu, který již předem označil za svůj nejdůležitější v životě, potřeboval ještě víc tlaku.
I proto v pátém setu půlnočního maratonu připomínala O2 Arena papiňák. Berdych za sebou tahal nohy, byl unavenější než soupeř. Ale věděl, že musí. Jinak to nešlo.
Fakt, že Almagra letos porazil čtyřikrát z pěti pokusů, neznamenal v tu chvíli vůbec nic. Stačilo předvést horší zápas (a že jich Tomáš v Davis Cupu taky pár odehrál) a mohlo být hodně zle.
Soupeř, jenž má pověst hráče, který zvládá hůř tlak velkých zápasů, zahrál báječně. Berdych od něj schytal 21 es a 64 winnerů celkem. Přesto možná nejtěžší zápas kariéry ustál.
Ze španělských spárů vyrval po čtyřech hodinách bod silou vůle a po mečbolu řval tak divoce na základní čáře, jak jsem ho ještě neviděl. Byl to triumf vůle a sebedůvěry.
Česko díky němu získalo bod ve finále Davis Cupu po dlouhých 32 letech. A šance stále žije. Po pravdě řečeno jsou však lehkými vítězi pátku Španělé.
Berdych se totálně vyždímal a po 14 hodinách musí v sobotu znovu na kurt. A vyhlídka nedělního zápasu s odpočatou živou zdí Davidem Ferrerem je nyní černější.
Pravděpodobný scénář vypadá následovně: Češi v sobotu ovládnou debl, Ferrer v prvním nedělním duelu srovná na 2:2.
Dál už však vidět není...