Česká tenisová harmonie nemá obdoby. Fed Cup má budoucnost
Dva Davis Cupy a tři Fed Cupy za poslední čtyři sezony. Žijeme v éře, která nemá obdoby. Jen uvažte, jak v historicky kratičkém rozmezí se pokladnice českého týmového tenisu téměř zdvojnásobila. Ještě v roce 2010 měl na kontě jednu salátovou mísu a pět dámských pohárů. Nyní k šesti trofejím, o něž se generace skvělých domácích tenistů snažily desítky let, přibylo jako mrknutím oka pět nových.
Bez rozených šampionů Petry Kvitové a Tomáše Berdycha by to nebylo možné. Stejně jako bez jejich výjimečných parťáků Lucie Šafářové respektive Radka Štěpánka.
To je však pouze ten nejviditelnější vrcholek ledovce. Klíčové je, jak harmonicky české tenisové týmy fungují. Žádné ve světě tak časté půtky o plat za reprezentační přídavek k sezoně. Hráčky a hráči vždy mají ten největší možný komfort.
Když i ti nejlepší vidí nasazení okolí, táhne je to zpět. Ač se třeba Tomáši Berdychovi ve světě už skoro smějí, že se stále jako jojo vrací do Davis Cupu. A ač si Petra Kvitová letos kvůli Fed Cupu zkrátila zaslouženou dovolenou o dva týdny.
Česko týmové soutěže prostě baví a i zaplněné domácí haly to jasně demonstrují. Příliv triumfů však nese i negativa. Kde brát dál motivaci, když už jste vše opakovaně vyhráli?
I proto je nejisté, zda Petra Kvitová poletí v únoru na první kolo Fed Cupu do Kanady, i proto je podle zákulisních zpráv silně diskutabilní účast Tomáše Berdycha v prvním kole Davis Cupu proti Australanům.
Teď se opět musí ukázat síla českého tenisu. Jestliže mezi muži to může být téměř neřešitelná mise, Fed Cup má v Česku pořád velkou budoucnost. Kvitové je jen 24 let a stále k ní přibývají další talenty.
