Jako dřív už nebude, i tak Rafael Nadal ještě pár grandslamů vyhraje

Pamatujete, když Roger Federer prohrál před dvěma lety 2. kolo Wimbledonu se Sergejem Stachovským a všichni mu už strojili pohřeb? Přehnané reakce ve chvílích krize jsou tenisu vlastní. Zvlášť když se kácí kdysi neporazitelní velikáni.
Už nějaký čas jde k zemi Rafael Nadal. Není těžké postřehnout proč. Nehýbe se tak dobře jako dřív, není tak kočkovitě rychlý. Míčům z jeho rakety chybí bývalá razance, často jsou navíc příliš krátké. Navíc vyrábí až „nenadalovsky“ moc nevynucených chyb.
Španěl býval nejlépe prohazujícím hráčem na okruhu, v All England Clubu ho ale udolal Dustin Brown salvou náběhů na síť. V pařížském čtvrtfinále ho zase Novak Djokovič „nakrmil“ kraťasy, z nichž o čtvrt kroku pomalejší Nadal nedokázal účinně zahrát.
Když byl Nadal na vrcholu, žádná z těchto taktik by nefungovala. Dnes je dole a ukazuje díry ve svém brnění.
Vrátí se ještě někdy na svou nejlepší úroveň? Pochybuji. V devětadvaceti letech musí mít svým silovým pojetím tenisu tak opotřebované tělo, že to snad ani není reálné.
Bude ještě někdy vyhrávat grandslamy? Vsadil bych se, že ano. Nadal je šampion, který nevyhrál 14 grandslamů jen pro své havraní vlasy. Odolnějšího hráče, jenž se tak vyžívá v boji, snad tenis ještě neměl.
Nečekám, že se zvedne letos. Poprvé po deseti letech nevyhraje v roce jediný grandslamový turnaj, sezonu odepíše jako nejhorší v kariéře, to je můj tip. Postupně ale bude nabírat zápasy a nasávat zpět ztracené sebevědomí natolik, aby byl na další rok připravenější.
Odepisovat borce Rafova kalibru by si neměl dovolit nikdo.