Jan Jaroch
5. července 2016 • 18:50

Veselý je světový unikát. A dvoumetrový Čech může ještě hodně růst

Autor: Jan Jaroch
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Lokvenc: Chemie Kuchty a Birmančeviče je úžasná! Chorý není zákeřňák
CESTA ZE DNA: Jsme silnější, než si myslíme, říká zápasník Peňáz
VŠECHNA VIDEA ZDE

V neděli oslaví Jiří Veselý třiadvacáté narozeniny. Jako osmifinalista Wimbledonu, po nejlépe zvládnutém grandslamovém turnaji v kariéře. A po půl roce se vrátí do elitní padesátky žebříčku ATP, měl by stanout na 49. příčce. Kariéra hloubavého mladíka je zase na vzestupu.



„Potenciál Jirka má. Když na sobě bude dál pracovat, pak se třeba můžeme dočkat, že dokáže navázat na úspěchy, které jsme v mužském tenise měli. Čeká ho ještě kopec práce, aby mohl hrát a vyhrávat s těmi nejlepšími. Ale aspoň ta naděje tam je,“ usmál tenistův kouč Jaroslav Machovský.

Kariéra Veselého , současné české dvojky, šla dosud zvláštně. Krok dopředu, dva dozadu. Například loni zvítězil na turnaji v Aucklandu, aby prohrál dalších sedm zápasů za sebou. Tyhle vlny musí zkrotit, aby se bývalý nejlepší junior planety napevno usadil v top 50, kam svým tenisem rozhodně patří.

Veselý však myslí výš, mnohem výš. Jeho cílem je elitní desítka, chce být skutečně někdo. Jenže nemá přirozeně sebevědomou náturu, v jeho případě si spíš člověk vzpomene na rčení, že čeští tenisté dozrávají později.

Očekávám, že právě tak se bude jeho kariéra vyvíjet. Jeho největší zbraní by měla být jeho unikátnost. Dvoumetrový levák se štiplavým podáním, ale také dost šikovný na to, aby zvládal výměny odzadu. Jiného takového na okruhu nenajdete. Zoufale však potřebuje vylepšit fyzičku a zpřísnit údery, především ten svůj slabší forhendový. Pokud si vybuduje ještě větší schopnost diktovat hru, tlačit soupeře a získá komfort při volejích na síti, může způsobit bolení hlavy mnoha soupeřům.

A zde je nejlepší část Veselého příběhu. Někdo ve třiadvaceti letech narazí na strop, už se nemá kam vyvíjet. Český čahoun je naprosto opačný případ. Jeho ideální tenis je stále na míle daleko.

Budoucí člen elitní desítky? Neodvažuji se předvídat. Do dvaceti nejlepších by své jméno ale rozhodně jednou posunout měl.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud