Česko patří do baráže. Veselý má komplex, další na Světovou skupinu nestačí
36:17 na gamy, dva pohodové zápasy ve prospěch domácích. Vědělo se, že čeští tenisté nemají v 1. kole Davis Cupu v Austrálii příliš šancí, tak tristní představení i tak zaskočí. Bohužel je také třeba poctivě uznat, že taková je realita týmu, který ještě před čtyřmi lety salátovou mísu vyhrál a korunoval svou velkou éru. Dnes? Česko po právu spadne do baráže, jelikož je prostě výkonnostně týmem na hraně šestnáctičlenné Světové skupiny. Hovoříme o výběru bez Tomáše Berdycha, jenž si své v Davis Cupu už odehrál a nyní bude záležet na jeho vstřícnosti, zda pomůže se záchranářskými pracemi.
Současný tým má jiného vůdce. Je jím třiadvacetiletý Jiří Veselý. Česko je zvyklé na velké daviscupové bojovníky, jakými nedávno byli Jiří Novák, Berdych či Radek Štěpánek. V osobě Veselého se ukazuje druhá tvář týmových soutěží. Není vůbec samozřejmé, že je tenista umí hrát.
Reprezentovat zemi, nestát na kurtu jen za sebe, ale za celý tým, který týden maká, abyste se měl jak v bavlnce, to je nápor na nervy. Jirka Veselý, hodný kluk, co poctivě v Austrálii čekal tři týdny, aby pak dnes dostal nařezáno od australské dvojky Jordana Thompsona, tenhle nápor opakovaně nezvládá. Pravidelně v Davis Cupu předvádí tenis hluboko pod své možnosti, tohle už je komplex. Přitom mluvíme o solidním hráči, který tenis umí mnohem víc, než v českých barvách ukazuje.
Druhého do party k sobě má v Melbourne Jana Šátrala, v šestadvaceti letech velkou neznámou ze 157. místa žebříčku. Tenhle kluk porazil v kariéře jen dva hráče z elitní stovky, těžko od něj žádat, aby Česko zachraňoval v Davis Cupu.
Jenže do takové situace je rodák z Mělníka hozený. Nejsou lidi. Radek Štěpánek v osmatřiceti letech prostě daviscupové singly v první den hrát nemůže, je to opora pro debl a případný trumf pro stav 2:2. Lukáš Rosol by v Austrálii velmi bodnul. Jenže se sesunul na 146. místo žebříčku, má problémy v soukromí a celkem pochopitelně se teď snaží zachraňovat hlavně vlastní kariéru, než aby se vydal na vyčerpávající výlet přes půl světa. Adam Pavlásek je aktuálně zraněný. Jeho pomalý progres na žebříčku a pověst borce, co se v tréninku zrovna nepřetrhne, vyvolává víc otazníků, než by bylo milé. Nejpozitivnějším příběhem v českém mužském tenise tak zůstává vzestup Zdeňka Koláře, samorosta z Bystřice pod Pernštejnem. Ve dvaceti letech se přibližuje na dohled druhé stovce (239.) a ukazuje, že má talent.
Aby však Česko mohlo hrát důstojně Světovou skupinu, potřebuje borce kolem dvacítky, třicítky žebříčku. Ti nejsou, a proto se naprosto po právu nachystejme na zářijovou baráž. Český mužský tenis do ní patří.
