KOMENTÁŘ JANA JAROCHA | Zvlášť v tenisovém světě je to nebývalý úkaz. Ashleigh Bartyovou měli rádi snad úplně všichni. K soupeřkám byla za každých okolností přátelská, když hovořila o svých úspěších, vždy v plurálu, protože nezapomínala na kouče Craiga Tyzzera a celý svůj tým.
Přesto i na její hlavu sem tam padla výtka. Jako když se v roce 2020 tenis rozjížděl po počátečním šoku z pandemie a ona coby světová jednička setrvávala doma v Austrálii a nepřiložila ruku k dílu, aby sportu pomohla. Nebo když loni škrtla Turnaj mistryň, výstavní skříň mateřské organizace WTA, a místo toho posedávala na tribuně s pivem a fandila při zápasech australského fotbalu svým oblíbencům Richmond Tigers.
Už méně se také ale zdůrazňovalo, že před tím nebyla půl roku doma. Objížděla turnaje, kempovala ve svém londýnském apartmá. Pro Australany je tenisový život nejtěžší. Vracet se „tam dolů“ během sezony je strašně nepraktická dálka. Citlivou dívku jako Bartyovou ale musel takový život daleko od rodiny užírat.
Nezapomínejme, že když končila v osmnácti poprvé, měla psychické problémy. „Měla těžké deprese, fakt to bylo hodně špatný. Prý se s tím i léčila. Psychicky nedávala, že je pořád z domova,“ líčila bývalá soupeřka Klára Koukalová.
Bartyová není sama, ale jako jedna z mála v sobě našla kuráž. Už nechci takhle dál pokračovat. Chci si žít po svém, ať se vám to líbí, nebo ne. Končit v pětadvaceti jako světová jednička je pro někoho nepochopitelné, pro ni ale zcela logické, když už ji vyhrávat zápasy netěší. A odchází se snáz, když máte jen tenisem vyděláno 24 milionů dolarů – o dva víc než Martina Navrátilová, která hrála až do padesáti. Kdo ví, zda v takovém přístupu nebude průkopnicí a proti ženskému tenisu se nakonec neobrátí fakt, jak lukrativním sportem se stal.
Pokud pozorujeme počínání Japonky Naomi Ósakaové, poslední roky nejbohatší sportovkyně planety, jež zápasí s vlastním duševním zdravím a naposledy ji v Indian Wells rozplakal neomalený fanoušek při zápase, je to klidně možné. Devatenáctiletá šampionka US Open Emma Raducanuová vyhrála na WTA Tour pouhopouhé tři zápasy, ale už má osm bohatých sponzorských smluv, že by do konce života nemusela hnout prstem…
Každý je však jiný. Pokud jsme Bartyové aplaudovali za statečnost, s jakou zvládala největší zápasy, zaslouží si potlesk i tentokrát. Štěstí teď hodlá hledat mimo čáry tenisového kurtu. Má sílu na to, aby si řídila život podle sebe a ne podle toho, co řeknou jiní. Dělá si, co skutečně chce a cítí. Na to jen tak někdo nemá.
Témata:
komentář, Jan Jaroch, sport, tenis, Naomi Ósakaová, US Open, Austrálie, sportovní soutěž, Ženská tenisová asociace, Ashleigh Bartyová, Martina Navrátilová, Klára Koukalová, Emma Raducanuová, Sport na Heureka.cz
Související články
