Každé zranění je šancí pro někoho jiného. A je zřejmé, že tohle bude platit i pro české basketbalisty. Pokud Tomáš Satoranský dokáže zázrak a uschopní se do začátku EuroBasketu či v jeho průběhu, stejně nebude moci hrát třicet minut na zápas. Nebude to prostě on, ať už minutáží nebo atletickými schopnostmi. Deka po lídrově zranění proto zcela logicky leží na českém týmu a volá po tom, aby ji někdo odhodil.
Jeden typ pro tuhle práci tu je – dvaadvacetiletý Vít Krejčí, jasně největší zelenáč výběru, jenž bude nosit flašky a podávat ručníky. A k tomu by měl dostat od kouče Ronena Ginzburga klíčky od role prvního rozehrávače.
Je to riziko i trochu nefér nahrnout balík zodpovědnosti na kluka, který za poslední dva a půl roku odehrál v reprezentaci jeden zápas. Zoufalá situace potřebuje ale zoufalé činy. A takový Luka Dončič je jen o rok starší.
Krejčí není klasickým dirigentem, s míčem je ale nejrychlejší z celého už trochu přestárlého týmu Čechů. Vyvézt balón a postarat se o co nejrychlejší přechod do útoku, což byla vždy obrovská zbraň Ginzburgova výběru, by měl zvládat.
Dvoumetrový rozehrávač, zdravě drzý i ambiciózní kluk a slušný střelec z dálky působí v českém týmu jak zjevení. Právě borec z Oklahomy může vrátit hře temperament, strhnout ostatní, být něčím výjimečným, co mohou Češi nabídnout oproti soupeřům.
Není to všelék na svízelnou situaci, ale pokud by svůj zatím životní part zvládnul, byl by to dobrý začátek pro návrat českého týmu k relevanci na EuroBasketu.
53 otázek pro Satoranského: NEJ trapas, sázka o polévku a hláška z Homolkových
Video se připravuje ...
Témata:
Česko, reprezentace, basketbal, blog, Jan Jaroch, sport, Tomáš Satoranský, Ronen Ginzburg, Oklahoma, Vít Krejčí, Luka Dončić, Basketbalové míče na Heureka.cz
Související články
