Že je CSKA výborný tým, že je dlouho pohromadě, to všechno řekl trenér Sparty Zdeněk Ščasný sám. Nemá smysl to opakovat. Spíš má smysl uvést jiný pohled na zpackaný dvojzápas. CSKA měl velmi špatnou obranu, která dovolila Spartě čtyřikrát skórovat, k tomu jí nabídla ještě iks dalších možností, jenže Letenští nad nimi mávli rukou a… dopadlo to, jak to dopadlo.
Úplně na rovinu tady řeknu, že včerejšek byl den, kdy Sparta skutečně měla postoupit přes velkého soupeře. Využít jeho obrovských slabin, využít skvělý nálet do odvetného zápasu, využít atmosféru, euforii. A je obrovská chyba, že se tak nestalo.
Pro tenhle výpadek neexistuje žádná omluva. Ani že zřejmě nevidomý italský sudí nepískl Ščasného výběru tutovou penaltu, ani nic jiného.
Sparta ten dvojzápas trestuhodně zpackala. Nemusela se dostat do situace, kdy zuřivý Matějovský klouže na saních proti protihráči s kolíky nahoře, nemusela žadonit o „desítku“.
Zatlačit oči zvadlému gigantovi šlo, jenomže Sparta to nezvládla. A já píšu už sedmnáctou řádku, a furt mi to nejde do hlavy…