Blé, fůůůj, smůla... Fakt se vůbec nedivím, kdo říká, že FK Rostov je pro první fázi vyřazovacích bojů pro Spartu strašně hnusný los. Neatraktivní, těžký, určitě tam bude hrozná zima a navíc to má být soutěžní vstup do jarní části sezony. Ale co když to zase taková smůla není? Co když existuje pár důvodů, proč si letenská kabina kolem Bořka Dočkala nemusí tolik zoufat?
Zaprvé, Sparta je v Evropě už delší dobu dobrá. Dobře hraje, dobře taktizuje, postupuje. Zrovna v minulé sezoně, v té samé fázi, dostala taky hnusného soupeře - FK Krasnodar - a v úplně stejných podmínkách a souvislostech, v jakých se bude chystat i na Rostov, ho vypoklonkovala 1:0 doma a suverénně 3:0 venku.
Zadruhé, zas tak strašné podmínky Spartu v Rostově nečekají. Ne dlouhé cestování, tým tam svým speciálem poletí nějaké tři hodinky, ani ne, a to ještě jde. Teplota se tam v únoru pohybuje kolem nuly, což není žádný velký rozdíl oproti Praze. A za zápasy Evropské ligy se primárně jezdí postoupit, a ne se opálit.
Zatřetí, když Lukáš Droppa pro Sport nedávno mluvil o svých finančních patáliích, které po rumunském Pandurii pokračovaly i v ruském Tomu Tomsk, zmínil se bokem i o jiných klubech v největší zemi světa, a jak to tam zhruba funguje. Tak vězte, že i Rostov měl a částečně se ještě trochu potýká s finančními problémy. Na přelomu minulé a téhle sezony tam hráči čekali na výplaty snad čtyři pět měsíců, vedení jim to pak doplatilo z prémií za postup do skupiny Ligy mistrů a ještě jim dalo nádherné bonusy. To je krásné chování, ale tím se Rostov ze šlamastyky ještě nedostal a pořád balancuje nad tím, že zase kdykoliv může spadnout do deprese.
A začtvrté, teprve až v průběhu minulé sezony, tedy v její jarní části ruské ligy, se velice ukázalo, jak drsný soupeř FK Krasnodar vlastně byl, a koho že to Sparta vyřadila. Byl to po Zenitu Petrohrad druhý nejproduktivnější tým soutěže, zejména v domácím prostředí byl výtečný. Tím pádem se ukázalo, jak ošemetné a nepříjemné je se pustit do jara hned zostra přes Evropskou ligu. Naopak Sparta ukázala, že to umí.
Na druhé straně si pak můžeme vzít stinné stránky losu, třeba to, že Rostov má opravdu velmi zmáknutou obranu a brejky, že má trenéra Dimitrije Kiričenka mezi hráči oblíbeného a tím pádem za ním jdou i navzdory občasným finančním problémům.
Jenže na všem zlém je i něco dobré. Takže hodně štěstí, poslední český zástupce v Evropě.
Témata:
fotbal, blog, los, Rostov, evropská liga, sport, sparta, Jan Podroužek, Fotbal na Heureka.cz
Související články
