Csaplárova Příbram: Kolébka na míru pro výchovu budoucí české hvězdy
Dříve bývalo zvykem, a řekněme si narovinu, existovaly pro to oprávněné důvody, že Příbrami nikdo moc nefandil. Všemožná pověst, výsledky... Časy se mění. Klub Jaroslava Starky najal trenéra Josefa Csaplára, společně přes všechna rizika vzali do áčka plno velmi mladých kluků, a u Litavky se najednou hraje fotbal, který hladí. V hlavní roli Jan Matoušek, Csaplárovými slovy „nečeský hráč“.
Poměrně razantní přerod mužstva, jakkoliv nejistý s výhledem do budoucna, potřeboval dvě přípravná období, k tomu třetí, jediné před první ligou. A samozřejmě celou minulou sezonu, druholigovou, v níž se tým postupně sžíval s metodami a nároky Josefa Csaplára.
Dynamický vývoj přinesl návrat mezi elitu, ovšem co je pro naše téma důležitější, díky otevřenému stylu hry, zaměřenému zejména na ofenzivní část, mohli uvnitř mladého celku postupně vyrůstat individuality.
Jinými slovy, jakýkoliv hráč Karviné těžko někoho ohromí, když většinu zápasu v Edenu stojí před vlastním vápnem, jakkoliv to má proti rozjeté Slavii fakt těžké.
Ovšem příbramského Jana Matouška už nezná jen málokdo. Řeč je o 20letém hochovi, který si v září střihne opravnou maturitu z češtiny, ale ještě daleko předtím pravděpodobně přestoupí do Slavie.
On sám přitom ví, jak je pro jeho vývoj Příbram přímo ideální kolébkou.
Za prvé velkou roli hraje sice kontroverzní, ale v českém fotbale jedna z nejosvícenějších osob Jaroslav Starka. Jeho uvažování je vcelku snadné, ale přiblížíme si ho.
Za dobu, co šéfuje Příbrami, buď donutil, nebo doporučil svým trenérům mnoho vlastních odchovanců k co nejrychlejšímu přeřazení do áčka. Nikdo nedebutoval v první lize v mladším věku než Dominik Mašek ve svých patnácti letech a 322 dnech.
Třetím nejmladším debutantem v historii české ligy je Tomáš Pilík, rovněž příbramské děcko, které je zároveň nejmladším ligovým střelcem. Při jeho brance v srpnu 2005 mu bylo teprve šestnáct.
Starkova motivace je dvojí. Jednak věří v příbramskou výchovu, což se několik let osvědčuje, dělá to reklamu městu a klubu.
A taky věří v sílu nabídky a poptávky. Že Příbram bojuje rok co rok s naplňováním rozpočtu, se ví, takže když se povede hezký přestup, pomůže to ekonomice klubu, posune to mladého hráče, a ten se třeba rozvine ve velkou hvězdu...
Podobný osud před minulou druholigovou sezonou potkal další odchovance, z mistrovského dorosteneckého ročníku 1997, který taky zaujal v mládežnické Lize mistrů, je dneska v kádru Jiří Januška a Roman Květ, Rostislav Jandera a Jan Matoušek jsou ještě o rok mladší.
I přes jejich absolutní nezkušenost se Josef Csaplár rovnou jal učit mladé kluky, za dohledu Miroslava Slepičky, Rudolfa Skácela a Petera Grajciara, fotbal s docela vysokou mírou rizika, který je ovšem nebezpečný pro bránu soupeře. Žádné dlouhé předržování balonu, čím rychleji do vápna protivníka, tím lépe. A pohyb, pohyb, a zase pohyb.
V takovém stylu doslova víří Matoušek. Vyhovují mu balony za obranu, takhle pláchnul obráncům Bohemians při své první brance, při druhé se vyhnul oběma stoperům a zase hezky zakončil.
Dříve nebo později si asi na nadšenou a mladou Příbram někdo počká a sestřelí ji. Ale to nevadí, středočeský klub totiž dá tuzemskému fotbalu nový talent, a zřejmě ne poslední.
