Csaplárovi hoši dostali čtyřku, ale českému fotbalu předhazují smysl jeho fungování
Bráno čistě poměrem cena lomeno výkon, útočí aktuálně Příbram na ocenění nejefektivnější tým celé ligy. Ano, efektivnější i než její přemožitel Slavia, která velmi pohledný zápas vyhrála drtivě 4:1.
Nováček soutěže má za sebou po třech měsících návratu do první ligy toto:
Po Slavii, Spartě a Mladé Boleslavi je hned čtvrtým nejofenzivnějším mužstvem soutěže.
V tabulce domácích zápasů je třetí nejlepší za Viktorií Plzeň a Slavií.
Pohybuje se sice nad skupinou o záchranu, ale lízala, a možná ještě bude, i skupinu o titul.
V oslabení dokázala plichtit na Letné.
Obecně je chválená za otevřený postoj k fotbalu, za atraktivní hru.
Už udělala jeden z největších domácích kšeftů historie, když prodala Jana Matouška za zhruba čtyřicet milionů korun Slavii.
To předposlední s tím posledním velmi úzce souvisí. Josef Csaplár se po dvou letech „rajzování“ vrátil do Česka, a možná ukazuje českému fotbalu směr. Smysl jeho celého fungování.
Česká liga se vzhledem k ekonomickému potenciálu své země nikdy neposune mezi top soutěže Evropy. Není ani nad Eredivisie, Jupiler League a jen tak tak se srovnává i se sousední Ekstraklasou.
Ekonomicky, sportovně. Tedy ze dvou nejdůležitějších pohledů, které nezbytně musí akceptovat každý tuzemský klub. Bohužel, bohudík, to už záleží na každém.
Za mě bohudík. Protože když pak sledujeme Příbram, která nejen přijímá výše zmíněné, ale zároveň i svou úlohu v české lize, a taky ví, jakým způsobem se v tomto soukolí ukotvit, vznikne smysluplná práce.
Jan Matoušek teď po úspěšně zvládnuté maturitě dostává další školu v Edenu, a Příbram z peněz, které za něj dostala, může lépe dýchat. Třeba poplatí dluhy, nebo si vybere hráče někde jinde, nebo může obecně vylepšit fungování klubu.
Posunout mladého útočníka v kariéře dál se povedlo právě i díky tomu, jaký způsob hry si Středočeši vybrali. Lépe řečeno, jaký jim před rokem a pár měsíci nakázal Josef Csaplár.
Někdo může říct, že projev Příbrami je naivní. Že bude dostávat často po papuli. Jako na Baníku, v Karviné, nebo naposledy v Edenu.
Ale tohle Příbram nezajímá. Dokonce to vedení klubu ani tak moc nevadí. Smysl její práce totiž není uklohnit někde v obranném postavení kříž. Tenhle „paskvil“, jak tomu Csaplár říká, totiž žádného hráče nikam neposune. A nikdy pak nikoho neprodáte za čtyřicet milionů do Slavie.
Je to návod i pro ostatní kluby. Hrát a hrát, neprůměrovat své hráče uprostřed blokád vystavěných před favorizovaným soupeřem.
A ti, co si myslí, že je takový blázinec dovede leda tak do druhé ligy, nebo by kvůli němu třeba nedosáhli na poháry, na titul, řeknu jen tohle: Je to sport, a lidi se z toho střílet nezačnou.
Příbram byla taky při svém sestupu do druhé liga považována za téměř odepsanou, říkávalo se, že to skončí divizí, a jestli vůbec.
Ne, jen stačí mít osvíceného majitele, zaměstnance s rozumem, intelektem a schopnostmi, a pojede to. Nejen jednotlivé kluby, nakopne to celý český fotbal. A pak třeba i reprezentaci.
