Když si to Slavia prohodí s Plzní... Roli v boji o titul hrály i prosté chyby

Tři sezony se v Česku hrálo jen o druhé místo. Závod se rozjel, Slavia se vyhoupla do čela a téměř stylem start-cíl sbírala jeden titul za druhým a za třetím. A to i ve fyzicky a psychicky vyčerpávajícím režimu paralelních dlouhých štrek v evropských pohárech, v čemž je z českých klubů v posledních letech naprosto osamocená.

Třikrát z posledních čtyř let hrála souběžně ligu i poháry až do poloviny dubna. Aby toto ale nesloužilo jako výmluva, protože každý chce být přece úspěšný a Slavia navíc díky těmto výsledkům může výhodně zhodnocovat své hráče na evropském trhu, uzpůsobila už před sezonou potenciálně náročnému programu kádr.

Do pole měla v létě k dispozici 26 hráčů, a to nepočítáme výpomoci z mládeže, v zimě se počet upravil po odchodech a příchodech na 25, číslo opět bez paběrkujících juniorů.

Jen pro představu, o jak široký kádr jde, anglická mužstva bojující do posledního dechu o titul v Premier League, která zároveň dosáhla i na semifinále Ligy mistrů a k tomu se řezala ve dvou domácích pohárech, tedy Manchester City a Liverpool, točí stabilně v ročníku skupiny o čtyři až sedm hráčů užší. Těží z univerzálnosti jednotlivců a rotují hlavně podle fyzických potřeb.

Kus této předlohy si do svého umění přibírá i Jindřich Trpišovský, jenomže právě jen kus. V sezoně se nechal zblbnout až neobvykle nadměrným převracením sestav, jaké ve finále mužstvu spíš škodilo, než mu pomáhalo. Částečně z donucení, z části úplně zbytečně.

Za všechny stačí zmínit dvě věci, nakonec ty absolutně nejdůležitější. Dvanáct různých stoperských dvojic, a za nimi dva gólmani, kterým realizační tým dělil minuty skoro jako starostliví rodiče svým dětem, aby se nehádaly a nezáviděly si.

Jenže vazby získané a naučené v tomto trojúhelníku do velké míry ovlivňují jistotu celého mužstva, odzadu mu dávají řád. V takové rotaci je to ovšem téměř vyloučené, projevilo se to i na statistikách. Slavia po čtyřech letech opustila pozici nejlépe bránícího mužstva v lize a přenechala ji Viktorii Plzeň. I s titulem. To je symbolické a výmluvné zároveň, protože výběr Michala Bílka právě na ustálenou sestavu, která si kolo za kolem upevňovala sebevědomí, spoléhal. Na rozchytaného Jindřicha Staňka, na svědomitého šéfa Lukáše Hejdu…

Západočeši samozřejmě využili výhody plynoucí ze svého prořídlého sezonního programu. Pevně se drželi ve dvojici se Slavií na špici a čekali, až obhájce zakopne. Stalo se, právě i vinou jakési nesouhry nebo herního nesouladu v týmu „sešívaných“, při prohře v Hradci Králové v prvním kole nadstavby, kdy zdivočelý nováček nasázel Ondřeji Kolářovi čtyři góly.

Tehdy se naposledy prohodily pozice Slavie a Plzně v lize. Prohodily se i obranné statistiky. Potvrdily se hypotézy podle přístupu obou týmů.

A Česko má nového mistra.

FC Viktoria Plzeň Vše o klubu ZDE

SK Slavia Praha Vše o klubu ZDE

		Z	V	R	P	Skóre	B
1. Plzeň		35	26	7	2	63:21	85
2. Slavia		35	24	6	5	80:27	78
3. Sparta		35	22	7	6	72:40	73
4. Slovácko		35	21	5	9	59:38	68
5. Ostrava		35	15	10	10	60:48	55
6. Hr. Králové		35	10	14	11	44:52	44

Premium

Radek Špryňar

Hráči Hradce ve slávistické lóži? Arogance moci a nepoučený Bílek

Ročník 2021/22

12. května 2022 • 10:38

Chorý po titulu řval do kamer: Hlavně ať to ví pan Rajnoch! Ten odpověděl