Láska musí být opětovaná. Pulkrab si hejt od fanoušků Sparty nezaslouží
Fanoušci Sparty si musejí připadat jako ve zlém snu. Téměř na den přesně po roce jsou totiž znovu nuceni sledovat, jak jejich hráč zvedá kotvy a míří k největšímu rivalovi. Případy Srdjana Plavšiče a Matěje Pulkraba jsou ovšem naprosto nesrovnatelné.
Důrazný útočník je obrovský srdcař. Sparťan s velkým S. Válečník, který by si na hřišti pro milované barvy klidně nechal zlomit nohu. Odchovanec. Jestli v někom tkví opravdu ryzí sparťanství, je to právě Pulkrab.
I proto od začátku hraje s Letenskými na férovku. Informoval je o zájmu Slavie, o následných jednáních i nabídce, která z nich vzešla. Žádné polopravdy, výmluvy a vytáčky, jako jsme to sledovali v případě balkánského křídelníka.
Samozřejmě, část fanoušků Sparty pro Pulkrabovo rozhodnutí nebude mít pochopení. Budou mu zazlívat, že zradil. Chodit z jednoho „S“ do druhého, to se přece nedělá...
V tomto konkrétním případě je ale potřeba se na to podívat i hráčovou optikou. Jedna věc je totiž láska k mateřskému klubu, druhá pak vlastní kariéra. Pulkrab se ocitl na křižovatce, na které určitě nikdy nechtěl být.
Teď musí volit. Možná nikdo si nedovede představit, co se odehrává v hlavě kluka, který od svých deseti let vyznává rudé barvy. Prošel strahovskou akademií, s klubem se totálně sžil. Kdybyste si otevřeli aktuální soupisku Pražanů a měli na ní označit největšího sparťanského srdcaře, prstem byste dost možná automaticky zacílili právě na Pulkraba.
Jenže je tu ještě bé. Ona láska nemůže být jednostranná, musí se opětovat. A to se evidentně neděje. Těžko 24letému útočníkovi vyčítat, že tenhle cit z druhé strany nepozoruje. Během své kariéry strávil už čtyři sezony po hostováních. Ano, brzdila ho zranění, často neměl optimální výkonnost.
Když ale na podzim začal střílet góly a Spartě tím zachránil spoustu bodů, na jeho pozici v týmové hierarchii to nemělo vliv. Letenští v zimě zainvestovali do Tomáše Čvančary, který se automaticky stal útočníkem číslo jedna.
V pořádku, vytáhlý střelec je hodně produktivní, má obrovský potenciál. Je zcela v kompetenci trenéra Pavla Vrby a sportovního ředitele Tomáše Rosického, že se pro tentok krok rozhodli. S Čvančarou evidentně nešlápli ani trochu vedle.
Pro Pulkraba to byl ale jasný signál, že se mu vysněná pozice prvního útočníka Sparty znovu zavřela. Mohl by s klubem prodloužit kontrakt a dál se prát o každou chvilku na hřišti, někdy je ale třeba myslet i na sebe.
Slavia nabízí důraznému střelci zajímavou perspektivu. Přívětivější konkurenci, přízeň kouče Jindřicha Trpišovského, jenž s Pulkrabem udělal skvělou zkušenost během roční spolupráce v Liberci.
Rozhodnutí zamávat milovanému klubu a velmi pravděpodobně se vydat k největšímu rivalovi muselo být pro sympatického útočníka extrémně obtížné. Nejradši by před touhle volbou vůbec nestál. Okolnosti ho k ní ale dohnaly.
I proto si od fanoušků hejt nezaslouží. Na místě by bylo naopak pochopení.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 35 | 63:21 | 85 |
| 2 |  | 35 | 80:27 | 78 |
| 3 |  | 35 | 72:40 | 73 |
| 4 |  | 35 | 59:38 | 68 |
| 5 |  | 35 | 60:48 | 55 |
| 6 |  | 35 | 44:52 | 44 |
