Co se to děje v českém mládežnickém hokeji? Tam, kde pšenka nemá kvést, protože „se to dělá blbě“ a hráči houfně utíkají za lepšími vyhlídkami do Evropy a za oceán, se klubou druhým rokem po sobě hodně zajímavé věci. Aby reprezentační osmnáctka porazila ve třech dnech za sebou USA, Finsko a Rusko, to v Břeclavi, kde k tomu tento týden na turnaji došlo, nikdo nepamatuje. Body pro český potěr, o tom žádná.
Nejde přitom zdaleka jen o to, že si junioři a s nimi i hlasití fanoušci, které výkony mladých hokejistů přitáhly, užili ve středu večer výhru 11:2 nad Ruskem. Potěší to, vidět Rusa na kolenou, ne že ne. Nedevalvujme si výborný vítězný výkon ani tím, že Rusové nepřivezli do Břeclavi moc vyladěný výběr.
Nejvíc mě zajímá fakt, že takový triumf nestojí sám v řadě šedi. Že byl třetím v řadě, že navazuje na rok starý bronz z Hlinkova turnaje (který je špičkovou přehlídkou světového talentu) a stříbro z mistrovství světa U18 v minulé sezoně. Že před pár dny dokázala dvacítka porazit Kanadu na jejím ledě a ještě se jí vyrovnala v tvrdosti.
Každý ze tří zápasů v Břeclavi vyhrála osmnáctka jinak. Američané jí pomohli velkým množstvím faulů, Finsko přehrála hodně „na vůli“ a Rusy vytrestala jednou velkou gólovou vlnou. K tomu měly výhry jeden společný prvek, a to disciplínu. Soupeři byli vylučovanější, opláceli tam, kde se čeští hoši udrželi. I to je cenné v tomto přípravném období, kdy hráči ještě nejsou nastavení na to nejlepší tempo v sezoně.
V nové sestavě (se čtyřmi členy předchozího stříbrného kádru) osmnáctka staví na perspektivních základech. U týmu pokračuje trenér Jakub Petr, jehož schopností je hráče nejen dobře připravit, ale i motivovat, nadchnout, přesvědčit o potřebách týmu.
V Břeclavi mu v motivační práci nahrály i okolnosti. To, jak se rozebíralo, že s výběrem není talent Pavel Zacha, který si vybral raději zámořskou cestu, i články o Kanaďanovi Adamovi Musilovi, pokračovateli slavného hokejového rodu Musilů a Holíků, hráče zdravě namíchlo. Postavili se před zrcadlo a řekli si: tak, a teď se bude psát i o nás! A vrhli se do práce. Hrdost je v hokeji velká zbraň už od mládeže.
Výsledkem je postup do pátečního semifinále proti Švédsku bez ztráty bodu.
Samozřejmě, nemusí to celé dopadnout ještě pořád ani obhajobou rok starého břeclavského bronzu. Ale už to, co se odehrálo v předchozí části týdne, stojí za uznalý potlesk.
