Doteď mohla kariéra cyklisty Jana Hirta v lecčems připomínat někdejší vzestup Leopolda Königa. Jako jezdec druhodivizní stáje ve středním věku nadchl Hirt na Grand Tour, následoval logický posun do elitní kategorie a daleko větší možnosti. Stejně jako König je i Hirt vrchařem a má potenciál být lídrem, stejně jako on jde do obří stáje, kde se vyhrávají největší závody. Aktuálně Hirt přestoupil do špičkového kazašského týmu Astana.
Česká cyklistika se zase má čím pochlubit. König i Hirt jsou vytrvalci, které dřina a velká vytrvalost dovedly až do špičky. Ani jeden neměli nic jistého, Hirt dokonce před třemi lety stěží hledal tým, kde by svoji kariéru dál upevňoval.
Povedlo se mu to a poslední rok má jako z pohádky; daří se mu, je vidět, stal se žádaným zbožím. Definitivně si i přestup řekl 12. místem na Giru, to ho katapultovalo nahoru. Stejně jako v roce 2014 vydařená Tour de France (7. místo) vystřelila vzhůru Königa.
Tady však srovnání začíná končit. König tehdy zamířil do Sky, kde byla dlouho jasně daná hierarchie, lídr Chris Froome a jeho parta. Věděl, kam se zařadí, s čím může počítat.
Tuhle konstrukci před sebou Hirt v Astaně nemá. On se vydává do neznámého, protože o tom, v jaké sestavě budou Kazaši za rok jezdit, jsou jen mlhavé představy. Je pravděpodobné, že jejich největší hvězda Fabio Aru odejde. Kdo převezme post jedničky po něm? Kdo ví. S kým bude Hirt závodit, pro koho bude pracovat, s kým se bude prát o místo? Stejná odpověď. Rýsuje se, že prostor dostane odpovídající. Ale jen rýsuje.
Hirtova volba tak vedle velké šanci připomíná i sázku, která se bude teprve zhodnocovat podle toho, jaká karta padne.
Do průšvihu se nežene, to ne. Astana vždy dokázala přivábit ikony, patří k nejbohatším ve WorldTour. Jezdili za ni Contador, Armstrong, Nibali, nyní Aru. Je pravděpodobné, že i kdyby o posledně jmenovaného přišla, rychle se poohlédne jinde. A zase bude mít v rukávu eso.
Na to Hirt slyší. Věří zavedenému týmu, že si s programem závodníků poradí, protože s tím má bohaté zkušenosti. Ty převážily před nabídkami stájí jako jsou Bahrajn nebo UAE, kde by měl český nováček sice práci jasněji načrtnutou už teď, ale zase by šel do nových, neprověřených projektů. Jako závodník stále ještě v rozvoji upřednostnil jistotu organizace před jistotou sestavy a daného místa v ní.
Což o to, není to vůbec špatná rozvaha. Basketbalista Jan Veselý by mohl vyprávět, jaké to je dorazit s velkým potenciálem jako nováček do velkého, ale, řekněme, nestabilního světa. Nic moc to není a taky z toho může být pořádný bolehlav. Jako v případě Veselého, kterého tři roky ve Washingtonu otrávily natolik, že se možná do NBA nikdy nevrátí.
Hirta takové trauma nejspíš nečeká. Za to si musí počkat, jestli ona karta, která mu v Astaně padne, bude eso. Až pak se bude dát říct, že jeho přestup je doopravdová pecka.
