Výzva pro Plzeň i Spartu: Udržte hráče, pokračujte v ambicích
Pro elitní kluby v Česku platí kruté pravidlo. Klíčová fáze sezony přichází hned v jejím úvodu. Systém předkol evropských pohárů je tvrdý, leč spravedlivý. Úspěch tým vystřelí do nebes, výbuch může zazdít celou sezonu. Plzeň a z velké části i Spartu potkalo to samé. Rozohněné hlavy sedící v klubových vedeních by kvůli neúspěchu neměly udělat chybu. Špatným řešením by bylo rozprodat týmy, omezit rozpočet a do budoucna ustoupit evropským ambicím.
V Plzni už mají po vyřazení od Ploješti jasno. Po třech letech žádné anglické týdny a třízápasový rytmus, „pouze“ týdenní trénování a víkendové ligové kolo. Minimálně na celý rok přijdou o sváteční souboje s týmy z Evropy, což se musí brát jako velký neúspěch.
Západočeši si samozřejmě sezonu představovali jinak. Silný kádr mají postavený na dvě soutěže, nikoliv na jeden souboj týdně. Je otázkou, jak zareaguje vedení. Bude se propouštět? Změní se trenér? Přiškrtí se rozpočet?
„Lze očekávat, že se může něco stát,“ připustil bezprostředně po utkání David Limberský. Hlavní představitelé klubu několikrát zopakovali, že rozpočet sestavují tak, aby jeho naplnění neohrozil případný výpadek z evropských soutěží. Jenže co udělat minimálně osmnácti hráči, kteří mají prvoligovou kvalitu?
Stejné dilema možná bude řešit Sparta. Na Letné se těšili na znělku Ligu mistrů, jenže devátý rok po sobě budou muset čekat. Majitel klubu Daniel Křetínský vytvořil mužstvu ideální podmínky, udělal vše, aby tým mohl uspět.
Po selhání s Malmö budou na Letné rádi maximálně za Evropskou ligu. Také tam vedení bude rozmýšlet, jakou cestou se vydá. Zda zůstane věrné směru a kádru, který si piplá Vítězslav Lavička, nebo omezí štědře placený tým a pustí některé hráče.
Bylo by zbrklé, kdyby se vedoucí muži nejlepších českých celků rozhodli k razantním opatřením. Dá se počítat s tím, že Sparta se s Plzní bude i letos prát o ligový titul a oba dva celky se díky zvýšenému koeficientu posunou do předkol Ligy mistrů. Proto by bylo zbytečné, kdyby se teď zvolil proces radikálního propouštění a šetření.
Ať to oběma celkům směrem do Evropy nevyšlo tak, jak by si představovaly, pořád mají v Česku suverénně nejvyšší kvalitu. Kterou ale udrží jedině tehdy, pokud nesleví z nastavených podmínek i kvality kádru. Pak už by v soubojích o vstupenku mezi evropskou smetánku byli opravdu bez šance.
