Respekt. Poklona. Bojovník. Tři nejpoužívanější slova, kterými je komentován návrat třineckého útočníka Zbyňka Irgla zpátky na extraligový led. Napříč sporty, napříč generacemi, napříč klubovým barvám. Respekt, poklona, bojovník.
Že svůj návrat po odstranění rakovinového nádoru (a takřka pěti měsících bez hokeje) Irgl okořenil vítězným představením v nájezdech pátého semifinále proti Spartě, je bonus. Příběhová pointa. I kdyby v nájezdech třikrát trefil tyčku, gólmana Novotného, nebo mu puk na hrbolatém ledě utekl z lopaty, byl by za hrdinu. Jakkoliv sám podobně patetickým vyjádřením neholduje.
Vzpomínám, když Zbyněk Irgl poprvé po zákeřné nemoci promluvil o svém návratu na led. Že dva týdny po operaci nemohl ani pořádně dojít do koupelny? Že se jeho kondiční trenér zděsil, když jej poprvé uviděl? Že při návratu do tréninku těžce popadal dech? Tohle zmínil jen z povinnosti. S větším důrazem mluvil o těch, kteří měli, nebo mají, boj s rakovinou ještě náročnější.
„Smekám před všemi, co se do takových problémů dostanou,“ říkal Irgl. „Mají věci daleko těžší a složitější než já a stejně přes to přejdou a jdou dál! To klobouk dolů.“
Tohle je pravé poselství Irglova boje. Ano, páté vítězství v semifinále extraligy, je sportovní událost. Ovšem v porovnání s opravdu životně důležitými momenty bledne. Takže je i vcelku symbolické, že Zbyněk Irgl svůj příběh předvedl o velikonoční Bílé sobotě. Která přináší vzkříšení, zlom i naději. Nejen ve sportu.
Gratulace @HC_Ocelari k dnesnimu vitezstvi a hlavne take Zbynkovi Irglovi ke skvelemu navratu! #respect #bojovnik
— Petra Kvitova (@Petra_Kvitova) April 4, 2015
Související články
