Třinecký Růžička po zranění pálí, zabrat ale musí i Bukarts
Třinecký ostřelovač Martin Růžička je po těžkém zranění ze začátku sezony definitivně zpět. Probil se na špici kanadského bodování klubu, z 21 zápasů má 23 bodů (10+13). K tomu 13 plusových bodů. Prostor a důvěru znovu splácí produktivitou. Přesně ta se od něj také čeká.
To samé se čeká i od dalšího elitního špílmachra Robertse Bukartse. Ale ten jako by stále nebyl schopen po přestupu ze Zlína zařadit a naplno se rozjet. Z 27 zápasů má 16 bodů (4+12), polovinu jich nasbíral v přesilovkách, z pobytu na ledě má 3 plusové body. A to je na borce jeho kalibru málo.
Oceláři jsou první, tým šlape a Bukarts se občas povedenou akcí blýskne. Na první pohled tedy není zdánlivě co řešit. V posledním zápase proti Litvínovu (4:1) se Bukarts třeba elegantně zbavil dvou hráčů a milimetrově nabil Tomáši Kundrátkovi na třetí gól, který definitivně zlomil zápas. Problém je, že podobných akcí je u něj poskromnu.
Lotyšský technik má ve své hře zatím stále víc věcí, které mu nevyjdou. Chybí mu rychlost, útočné akce by nejradši vymíchal „na trojnožce“. Řadu situací přehrává, předržuje puk. A s návratem do obrany to od něj po ztrátě puku také není ideální. Samozřejmě, do Třince nepřišel bránit, to není jeho role a úkol. Jenže Bukartsovi zatím nelepí ani ofenziva.
Prostor a čas na ledě přitom má. V přesilovkách mají víc času pouze Růžička s Marcinkem. Pokud chtějí být Oceláři ještě údernější, potřebují Bukartse probrat. Najít mu centra, se kterým si sedne a vyhoví. Potřebují ho vyladit pro play off. Tam už prostor na „poloviční“ borce nebude.
