Sportovec roku? Pojďte se se mnou hádat, já volím Kulhavého!
Už dnes bude jasné, kdo se stane českým Sportovcem roku 2012. A diskuze o tom, kdo by si korunu pro krále či královnu zasloužil získat nejvíc, jsou letos bouřlivější než v minulých letech.
Posledních dvanáct měsíců totiž bylo našlapaných událostmi i triumfy. Trochu mi to připomíná rok 2004. I tehdy se bilancovala sezona s olympijským vrcholem a fotbalovým EURO. A já si dovolil tvrdit, že pro mě Sportovcem roku není favorizovaný desetibojař Roman Šebrle, ale nejlepší střelec EURO Milan Baroš.
A to jsem to tenkrát od některých čtenářů schytal. Co prý je víc než olympijské zlato, jaká disciplína je těžší než desetiboj a jak je vůbec možné pasovat na vítěze zástupce kolektivního sportu.
Pokud bych hledal sportovce, který se prosadil v největší konkurenci, složím první trojici v pořadí: 1. Kulhavý, 2. Berdych, 3. Čech.
Pardon, ostatní zlatí olympionici, ale kromě bikera Kulhavého soutěžíte v disciplínách, které nejsou masové. To Berdych vyhrál na okruhu ATP 61 zápasů a byl klíčovým mužem při tažení za Davis Cupem. A Čech? Zvednout nad hlavu pohár pro vítěze Ligy mistrů a být klíčovým hráčem týmu je dostatečný důvod.
Jenže když úhel pohledu posunu a začnu hledat sportovce, který svým mimořádným výkonem strhnul fanoušky a pobláznil Česko, pořadí se mi okamžitě promění: 1. Štěpánek, 2. Kulhavý, 3. Svoboda.
Tenisový showman překonal sám sebe, když předvedl heroickou daviscupovou koncovku proti Španělu Almagrovi. Kulhavý a Svoboda zase získali olympijská zlata po strhujících soubojích! No jo, co když ale budu chtít ocenit sportovce, kteří uspěli i pod obrovským tlakem okolí? Jasně – vítězka musí být statečná žena s oštěpem v ruce: 1. Špotáková, 2. Knapková, 3. Kulhavý.
Nejlepší sportovec by ale přece měl být i vyzrálá osobnost a vzor pro ostatní. A to pak volím opět jinak: 1. Jágr, 2. Špotáková, 3. Čech.
A když budu chtít ocenit výkonnost a dominanci během celého roku? Nezbude mi nic jiného, než vrátit na první místo zlatou i diamantovou Báru: 1. Špotáková, 2. Sáblíková, 3. Berdych.
Tak si vyberte…
I když takhle alibisticky končit nechci. Pro mě je Sportovcem roku na základě všeho již zmíněného Jaroslav Kulhavý. Muž, který vyhrál olympiádu ve sportu s obrovskou konkurencí a navíc po strhujícím souboji se svým největším soupeřem.
Druhou volím Barboru Špotákovou – suverénku, která se nelekla toho, že zlato z Londýna se v jejím případě čekalo stejně jistě jako zítřejší východ slunce.
A bronz bere Jaromír Jágr. Hokejista, který i po čtyřicítce patří ke světové špičce. A navíc vyzrál v osobnost, co se nebojí v duchu Beatles „zpívat“ fanouškům: All you need is love.
A ještě jeden dovětek – je príma, že český sport si může vybírat svého krále z tolika úžasných kandidátů. Škoda, že při lednové prezidentské volbě tohle platit nebude…
