Žumpaliga – komu šílené poměry vadí, ať se ozve jako Baroš!
Největší hvězda ligy ostře zpochybní její regulérnost! Dovedete si pro image soutěže představit větší ránu? Jako kdyby Arjen Robben takto vystoupil proti bundeslize nebo Wayne Rooney proti Premier League. A přitom přesně takový problém nyní řeší Synot liga. Nebo přesněji řečeno - měla by řešit.
Milan Baroš po zápase s Plzní napsal na svůj twitterovský účet hned několik ostrých vyjádření. Český fotbal nazval žumpou a vyzval k revoltě proti Dagmar Damkové a Romanu Berbrovi - tedy dvojici, která řídí ligové sudí. První oficiálně, druhý neoficiálně, ale o to účelněji. Posléze slavný útočník svá vyjádření potvrdil s povzdechnutím, že z toho, co se v českém fotbale děje, je totálně znechucený a unavený.
Baroš se tak postavil na stranu těch, kteří vidí Synot ligu jako neférovou soutěž, v níž se neměří všem stejným metrem. Jako soutěž, v níž se některým klubům nadržuje a opakovaně ji ovlivňují zásadní chyby rozhodčích (ostře Baroš na Twitteru reagoval už před dvěma týdny po zápase Sparty s Teplicemi).
Nejprve ale pojďme ve světle Barošových výtek konkrétně k zápasu Baníku s Plzní. Sudí (především asistent Hock), byli opravdu ostudou nedělního odpoledne. Nesmyslně signalizované ofsajdy, Hrubešovo velmi necitlivé vstupování do děje zápasu, naprostá absence respektu mezi hráči a rozhodčími, což vyplynulo především z jejich totálního fušerství. Respekt si totiž těžko získá jak břídil, tak podvodník.
Chyby sudí dělali na obě strany, víc a s jistou tendenčností však ve prospěch Plzně. Penaltu si pak Hrubeš obhájí. Mahmutovič za dres opravdu zatažený byl, byť se kácel k zemi víc než ochotně, což Baník vytočilo. Tady je jen třeba kritickému Barošovi připomenout, že podobnou etudu sehrál na druhé straně i on. Akorát že z toho byl po jemném zatažení za ruku pro Baník „jen“ přímý kop a žlutá karta pro stopera Hejdu...
Jisté také je, že v soutěži s dobře fungující komisí rozhodčích by Hock i Hrubeš už dávno nepískali. Jsou to recidivisté, jejich chyby se opakují a fanoušci se mohou často jen bezradně přít, nakolik jsou za jejich minelami skryty postranní úmysly a nakolik jejich neschopnost. Možná od obojího trochu... To tedy k duelu v Ostravě a k Barošovi.
Ještě důležitější je však nedělní zápas a jeho divoké dozvuky zasadit do celkového pohledu na Synot ligu. Že bude jaro vyhrocené, se čekalo už před Vánocemi. Nicméně události posledních týdnů očekávání snad ještě překonaly. Do jaké míry za to může fakt, že nově vyhlášené prémie za postup do Ligy mistrů se od příští sezony zvýšily na astronomických 380 milionů korun, se můžeme jen dohadovat. Rozhodně však Platiniho novinka situaci nezklidnila...
Výkony hráčů, krásné góly nebo úžasné zákroky brankářů jsou tak definitivně odsunuty na druhou kolej. Po té první sviští týden co týden rychlík s podivnými verdikty sudích, divokými reakcemi poškozených či spekulacemi o tom, kdo koho zařízne či vyžlutí příště.
Je to šílený svět, v němž můžete velmi lehce ztratit soudnost a propadnout paranoidní představě o permanentním spiknutí. Svět, v němž se vše jakoby odehrává dvakrát. Jednou NAOKO před rozsvícenými reflektory stadionů, ve druhé linii pak OPRAVDU v temných lokálech, kde před víkendem kují pikle fotbaloví kmotři.
Blbé je, že pokud se této představy chcete zbavit a radovat se ze hry, návštěva psychiatra vám nepomůže. Ta druhá linie totiž opravdu existuje. Důkazem toho je i opakující se tendenční rozhodování ve prospěch některých klubů, především pak Plzně. A málokdo ze zúčastněných také pochybuje o tom, že nejvíce nitek má konec v okolí Romana Berbra.
Milan Baroš nyní vyhlásil, že je třeba tento stav změnit. Začít cinkat klíči. Deník Sport už před necelými dvěma roky cinkal. Petici „Dejte kmotrům červenou“ podepsalo skoro 20 tisíc respondentů. Včetně Baroše. Že to k očistě nepomohlo, je evidentní.
V Synot lize nadále platí, že zápasy rozhodují nejen chyby hráčů, ale i rozhodčích. A část z těchto chyb smrdí. Co s tím? Pokud chce být česká liga dlouhodobě atraktivní produkt, který láká stále více diváků i sponzorů, je potřeba věci řešit přímočaře a razantně. A třeba i využít Barošův emotivní výstup.
Prvním krokem musí být přerušení přímé linky Damková - Berbr - rozhodčí. Pokud toto bude platit, jakákoliv šance na změnu není. Nebát se ozvat a věci pojmenovat (a nejen v emocích po zápase) by měli všichni, komu současný stav vadí. Především pak kluby a jejich funkcionáři. Liga je přece jejich produkt, jejich živobytí.
Pokud její regulérnost budou (a často oprávněně) zpochybňovat i její zoufalé ikony, světlá budoucnost před ní nestojí. Navýšené prémie od UEFA soutěž nespasí. A jestli jediným výsledkem posledních událostí bude potrestání Milana Baroše za hanobení dobrého jména českého fotbalu, bude nejlepší ligu rovnou zavřít...
