Tolik šancí už Češi dlouho neměli. A v Ptačím hnízdě je možné vše
Ptačí hnízdo před víkendem lehce ztratilo výjimečnou auru. Během pátku se na něm uskutečnil malý happening. Atleti dostali povolení si na hlavním stadionu těsně před startem světového šampionátu zatrénovat a v podstatě kdykoli stoupnout na slavnou dráhu, kde před sedmi lety Usain Bolt začal lidem motat hlavy.
Díky běžící časomíře nedalo příliš práce udělat si fotku s čísly připomínajícími Boltův světový rekord na stovku. Svátost stupňů vítězů byla stále dokola porušována nekončícím procvičováním vítězných ceremoniálů.
Mimochodem, při vyhlášení ženského oštěpu scénáristé na Barboru Špotákovou zapomněli. Bronzovou vyhlásili Rusku Abakumovovou, stříbrnou Australanku Mickleovou a jakou vítěznou hymnu cvičně zahráli Němce Obergföllové Deutschland über Alles. Možné bylo prostě v podstatě cokoli.
S jistou nadsázkou to platí i o českém týmu v Pekingu. Ne všechny opory jsou ve stoprocentní kondici, ovšem tak široké portfolium šancových závodníků na globálním podniku už český tým dlouho neměl.
Tři klíčová jména, oštěpaři Špotáková s Veselým a překážkářka Hejnová, jsou na vrcholu svých kariér, i když každý před šampionátem řešil svoje problémy. Všichni ale určitě můžou útočit na stupně. A zřejmě je to v téhle sestavě naposledy, protože Špotáková už bude mít za dva roky v Londýně pravděpodobně po kariéře.
Letos má ale Česko k dobru zcela výjimečnou chodkyni Anežku Drahotovou v medailové formě a navíc bez ruských soupeřek v cestě. Tipem na překvapení je další oštěpař Jakub Vadlejch, který roste ve velkého závodníka technicky i mentálně. Můžeme ještě přidat tyčkaře Jana Kudličku či Jiřinu Ptáčníkovou.
Pořád mějmě na paměti, že světový šampionát v atletice je něco podobného jako fotbalová Liga mistrů a každý úspěch je tak v podstatě malý zázrak. Českému týmu ale letos okolnosti můžou hrát do karet. Budeme se mít na co dívat.
