Byl to okamžik, který už nikdo z české sportovní historie nevymaže. Koulařka Helena Fibingerová v roce 1983 v deštivých Helsinkách posledním pokusem získala titul mistryně světa a s divokým oslavným mi křikem a zvednutýma rukama se v modrém reprezentačním dresu se lvíčkem na prsou a v červených teplákách vydala na oslavnou jízdu stadionem.
Byla to emotivní chvíle, která možná vyvolávala lehký úsměv. Ovšem jen do té doby, než lidé zjistili pravý důvod té euforické exploze. Fibingerové chvíli před šampionátem zemřel tatínek a nebyla mu ani na pohřbu. I proto předvedla tehdy v Helsinkách tak neortodoxní oslavu.
Byl to závod její kariéry a dočkala se v něm zlata, na něž čekala. V halách získala osm titulů mistryně Evropy, ale pod širým nebem sbírala jen druhá a třetí místa. Včetně toho nanejvýš bolavého na domácím evropském bo šampionátu 1978 v Praze. Tohle zlato si zasloužila.
Fibingerová tehdy jako všichni ostatní sportovci vyhrávala pro zem, již řídil zvrhlý totalitní režim. Ten ji tenkrát taky vyznamenal metály. A také ji nutil do nepříjemných věcí. Fibingerové televizní obhajoba úchylného bojkotu olympiády v Los Angeles je na YouTube legendární dodnes. Přitom v tu chvíli sama přišla o životní šanci. Není těžké si představit, jak upřímná ta slova tehdy asi byla.
Fibingerová je rozporuplná osobnost. Závodila v době státem řízeného dopingu, v nových časech byla kritizována za agresivní politiku při působení v Radě České televize. Spoustu lidí provokuje, a možná i proto se uznání dočkala od prezidenta stejného ražení.
Ale je to tak správně. Pro český stát by nebylo důstojné, kdyby tahle žena musela vzpomínat na ocenění komunistických politiků. Odvedla toho dost.
Témata:
blog, atletika, vyznamenání, sport, Martin Hašek, helena fibingerová, Miloš Zeman, Sport na Heureka.cz
Související články
