It´s not a big deal. Není to velká věc. To řekla Šárka Pančochová v rozhovoru pro web Outsports.com, když poprvé promluvila o své sexuální orientaci. Pro Česko a také pro světový sport to ale tak není.
Rozhovory o takto niterných pocitech nejsou běžné, pro novináře je žinantní je na toto téma vést. Každý má právo na to být, kým se cítí. Proč by se o tom měly vést diskuse?
Na internetových fórech českých webů se včera poté, co vyšly články o rozhodnutí Pančochové, objevily mraky reakcí, které ho kritizují. Každý si může myslet, co chce, to je jasné. Jenže Pančochová řekla něco, co zřejmě pro mnohé Čechy přesahuje hranici jejich tolerance.
Možná proto je ještě důležitější, že Pančochová nemlčela. Sportovci jsou odjakživa vnímáni jako hrdinové, jako osobnosti, které lidé poslouchají. A mají velkou sílu změnit status quo.
Jako sport samotný. Nejsou to fráze, že spojuje národy, a že boří hranice a láme myšlenkové základy předsudků.
To, co Pančochová, udělala z českých sportovkyň už jenom Martina Navrátilová, a už s americkým pasem. Možná to není náhoda, že stejně jako ona je i Pančochová světoobčanka, myslící volně a bez obav.
Pro Česko je její prohlášení zkouškou, kam se dostalo ve škole tolerance. Už jenom proto je dobře, že promluvila.
Související články
