OTRAVA!!! Tretře chyběli diváci, Barším je přitom jako Bary
Pověst Ostravy jako města zapálených sportovních fanoušků při atletické Zlaté tretře utrpěla nepříjemnou ránu. Na společenství světových hvězd, tentokrát bez Usaina Bolta, bylo navzdory tradici i pozitivním předpovědím poloprázdno. Je to jen odchylka způsobená extrémně chladným počasím, nebo bude po Boltově odchodu mráz v publiku převládat?
Ředitel Zlaté tretry Jan Železný šel ve středu večer spát o něco později. Hned po mítinku si hlavy ostravského mítinku daly schůzku a snažily se položit základy analýzy, proč tentokrát na Zlatou tretru nepřišlo tolik fanoušků. Mítink má po celém světě pověst zapáleného atletického místa, kde bývá vyprodáno. I proto sem jezdí velká jména, protože tohle nebývá v atletice pravidlem a borce těší, že své umění předvádí někde, kde je o to zájem.
Tentokrát na Tretře podle oficiálních údajů prošlo turnikety deset tisíc diváků, což by znamenalo dvoutřetinovou zaplněnost kapacity. Opticky byly tribuny prázdné mnohem víc, což pořadatelé vysvětlují mimo jiné korzováním po ochozech a čekáním ve frontách na párky a teplé nápoje, které šly ve středu večer na dračku.
Drsná zima k Ostravě patří. Už snad ani nepřekvapí, že i v letošním úmorně horkém jaru padl na Tretru zrovna takhle chladný den. Byla opravdu pořádná zima. Sedět na tribunách nebyla žádná slast. A co víc, spousta lidí měla lístky zadarmo od partnerů mítinku, kteří vstupenky dostávají za svou finanční podporu.
Diváky zřejmě ubraly už samotné dlouhodobé předpovědi chladu a deště. Když máte lístek zadarmo, zůstanete v teple spíš, než když musíte udělat aktivní krok a utratit za zážitek svoje peníze. Tenhle problém se ostatně v menším ukázal i vloni, navzdory tomu, že se s Ostravou definitivně loučil slavný Usain Bolt.
Jistě, Bolt tentokrát scházel. To může být další důvod. Osobně bych ho ale nepřeceňoval. Jamajská megastar pomohla ostravskému mítinku k stomilionovým veřejným investicím, díky nimž teď ve Vítkovicích stojí jeden z nejkrásnějších sportovních areálů střední Evropy. Bolt hype kolem Zlaté tretry posílil, nikdy ale na show nebyl sám.
Tretra se po jeho odchodu vydala správným směrem. Zaměřila se na technické disciplíny, které jsou pro diváky přímo na stadioně často zajímavější než hity na dráze. Koulařský růžek viděl boj statečných siláků nad hranicí 22 metrů, celým stadionem létaly Vadlejchovy šípy k devadesáti metrům, Barším předvedl úžasný výškařský poker. A nad vším čněl Echevarría, dálkař budoucnosti. Možná i kvůli němu byla aspoň, oproti předchozím letům, úplně plná aspoň hlavní tribuna.
Byla to parádní show. Možná už ostravským fanouškům trošku zevšedněla. Možná byla místní veřejnost příliš nervově vyčerpaná strádáním v boji Baníku o záchranu ve fotbalové lize. Atletika nikdy nemůže mít sílu neuchopitelného vášnivého vztahu mezi fanouškem a jeho srdcovým klubem, který tone v nesnázích. Atletický mítink je spíš oslava, při které se fandí všem.
Milan Baroš má přitom s atletickými esy spoustu společného. Tak jako Justina Gatlina ho spousta lidí nemusí. Tak jako Kima Collinse ho ale většina miluje. A nikdy se nevzdává, udělá všechno pro úspěch, i když je všechno proti němu. Tak jako katarský výškař Barším, který se v Ostravě dostal na hranici porážky s Rusem Lysenkem. A nakonec po pokeru zvyšování vyhrál pokusem poslední naděje, po němž si vychutnal dlouhé euforické gesto. Kdo na stadioně byl, bude si ho pamatovat.
Přes velký chlad přinesla Tretra výborné výkony. Plamen euforie sice teď nehoří zcela naplno, ale stále plápolá. Ředitel mítinku Železný přiznal lehký smutek, ale situaci bere jako výzvu. Místo akademických debat hodlá oslovit lidi přímo ve městě, najít detailní příčiny poloprázdných tribun. A za rok v červnu je zase naplnit euforickým davem.
