Martin Hašek
9. září 2020 • 11:00

Zlatá tretra s aspoň částí diváků vyslala jasný vzkaz: Nebát se a žít!

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
SESTŘIH: Bohemians - Sparta 1:3. Birmančevičova show, Letenští se vyhrabali z nejhoršího
České Budějovice – Liberec: Jan Suchan zařídíl Dynamu tři body v samém závěru, když dal branku na 3:2
VŠECHNA VIDEA ZDE

Americký koulař Ryan Crouser měl letos ke světovému rekordu nejblíž uprostřed léta. Pusťte si jeho nádherný pokus do dálky 22,91 centimetrů na youtube. Crouser uprostřed koronavirové krize závodil na univerzitním hřišti v Mariettě, kde to vypadalo jak na skautském táboře. I proto se mu tak líbilo na úterní Zlaté tretře.



„Možnost závodit před diváky je opravdu skvělá. V Americe jsme v létě na závodech měli padesát lidí. Na jednom z nich nás bylo i s rozhodčími jen třináct. A já mám přitom rád mítinky s vysokou energií,“ líčil Crouser v Ostravě.

Městský stadion ve Vítkovicích byl sice kvůli omezujícím opatřením zaplněný jen z malé části, ale kolem 3000 diváků na stadionu stačilo, aby měla Zlatá tretra přirozenou atmosféru atletického mítinku. A to vůbec není málo.

Jsme v závěru sezony, z jejíhož programu zmizela olympiáda i evropský šampionát a prestižní mítinky padaly jeden po druhém. Z Diamantové ligy zůstalo torzo, slavná Weltklasse v Curychu se nekonala vůbec, v Lausanne našli odvahu jen na pouliční exhibici. Dva úspěšné rekordní pokusy v hodinovce v Bruselu se konaly bez diváků.

Zlatá tretra 2020 očima objektivu
Zlatá tretra 2020 očima objektivu

Ale nemusí to tak být. Prostě ne. Během tří dnů to ukázaly hned dva mítinky na česko-polských hranicích. V neděli v Chorzówě se na rozlehlém Slezském stadionu v pohodě posadilo pět tisíc lidí. V Ostravě jich byly asi tři tisícovky. Na první dojem skýtají poloprázdné tribuny smutný pohled. I takové publikum je ale znát.

„Určitě, protože nikde v Evropě, na světě teď diváci na stadioně nejsou,“ líčil mílař Filip Sasínek. „Běžet zase před lidmi... Je fakt, že dneska jsem to vnímal daleko než jiné roky. Jak v tom člověk běhá pořád, tak zapomene, že diváci pomáhají.“

Profesionální sportovci bez diváků, to je jako když herci v divadle hrají bez publika. Byl požitek se v kině na dálku dívat na Jamese McAvoye v moderně pojatém Cyranovi, ale jak by to představení vypadalo, kdyby v divadle Playhouse nebyli žádní diváci?

Fotbalová Liga mistrů v prázdných arénách je děsivá. V NFL šílené ticho už za pár dní dokonce vstoupí přímo do hry, protože soupeři budou na hřišti navzájem čistě slyšet svoje signály. Sport bez publika je tragédie.

Přitom každý divák na stadionu je jako malý vzkaz do světa: Nevzdáváme to, nejde přestat žít, nelze se donekonečna zavírat. Je třeba se chovat opatrně a zodpovědně, ale zároveň aktivně.

„Nemůžeme se pořád bát. Mně se tak nelíbí tohle zastrašování, nejsem toho přítel. Jsem ráda, že lidi přišli, a že žijeme,“ řekla na Zlaté tretře oštěpařka Barbora Špotáková.

Přesně, jak řekla: Nebát se a žít.

Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud