Polotěžká divize UFC? Žádná nuda, bude rušno. A klobouk dolů před Reyesem
Dlouho jsme si říkali v UFC o další zápas. Byli jsme ochotní vzít i duel s někým, kdo je v žebříčku polotěžké divize pod Jiřím Procházkou, abychom se vrátili do akce do konce roku. To se nám nepodaří, ale stěžovat si nemůžeme. Hlavní zápas na turnaji 27. února a soupeřem bude Dominick Reyes. Co víc si přát? Třicetiletý Američan si zaslouží veliké uznání, že o přijetí zápasu ani chvíli neuvažoval.
V minulosti se o polotěžké divizi UFC občas říkalo, že je nudná. Dominoval tam jasně Jon Jones a za ním byla smečka divočáků, co jsou v top pětce, sedmičce. A je pravdou, že v posledních dvou zápasech udělal neporažený král jenom to, co potřeboval k vítězství. Nic moc navíc. Rozhodně dostatečně nepředvedl svou dominanci, byť je samozřejmě nezpochybnitelný šampion a mnohokrát titul obhájil. Pro někoho to ale mohlo být zavádějící a nudné.
Odchodem Jonese o váhovou kategorii výš se ale všechno najednou úplně rozpustilo. Polotěžká váha dostala naprosto jiný náboj. A navíc, teď, když prezident UFC Dana White oznámil, že šampion střední divize Israel Adesanya půjde o titul s Janem Błachowiczem v devadesát trojce, tak nebude dlouho trvat, Jones to nenechá bez odezvy a vrátí se, myslím, časem zpátky.
Každopádně současná situace je taková, že hlavním mužem polotěžké váhy se stal Błachowicz, pod ním je Thiago Santos, druhý Dominick Reyes, třetí Glover Teixeira, následuje Aleksandar Rakic a Jiří Procházka. Dál je za námi Volkan Oezdemir, Anthony Smith, Nikita Krylov, Johnny Walker a top desítku uzavírá Michail Cirkunov. Navíc teď dost vytáhl rohy i Magomed Ankalaev, který je sice jedenáctý, ale myslím si, že s ním bude určitě potřeba počítat v budoucnu i do top sedmičky, pětky. Je šikovný a určitě o něm bude ještě slyšet. Nuda v divizi tak rozhodně nebude a příběhů je tak na pět let dopředu.
Velmi dobře dopadla volba dalšího soupeře právě pro Jirku. Říkali jsme sice, že chceme stihnout do konce roku ještě souboj, ať už třeba jako záskok za někoho, nebo regulérní zápas. To byl náš cíl. Micka Maynarda, matchmakera UFC jsem ostřeloval různými návrhy. Chtěli jsme vzít i třeba Smithe, Krylova, Walkera, Cirkunova. Byli jsme prostě připravení kdykoliv a s kýmkoliv nastoupit. Ale ze všeho sešlo. No a pak přišla nabídka, jestli nechceme jít v únoru s Reyesem, tak jsme řekli, že jo. Čekali jsme, že bude následovat nějaké dlouhé schvalování. Nicméně hned nám řekli, že Reyes souhlasí a je hotovo.
To prý naštvalo tým Rakice. Jeho trenér si měl údajně postěžovat, že Procházka je v UFC nový a dostane hned zápas s Reyesem… Nemám informace, jestli byl nejprve nabídnut soupeř Rakicovi a on termín odmítl, anebo jestli byl zápas nabídnut hned přímo nám. To netuším. Ale jak se říká, historie se neptá.
Rakicův tým měl termín zkraje roku odmítnout kvůli vánočním svátkům. No, já se řídím heslem, kde je vůle, tam je cesta. A vzhledem k tomu, že jsme pět let absolvovali na Silvestra zápasy v japonské organizaci Rizin, tak mně takový argument nic neříká.
Pět let to bylo tak, že si člověk rozbalil dárky, začal se balit a za dva dny už byl v letadle. Takže svátky, jak je znají ostatní, tedy cukroví, pohádky, pohoda, rodina, vzaly pět let za své. Zvlášť, když můj syn má 28. prosince narozeniny. Nebyl jsem tím pádem u pěti jeho oslav. A tradiční Silvestr? Trávili jsme ho v hale, nebo cestou autobusem na hotel. Jednou jsme takhle slavili příchod nového roku i s Fedorem Emelianenkem a Peterem Aertsem při cestě z haly na hotel, v autobusu. Plastové kelímky a trochu sektu, co vezli Holanďané.
Chápu, že někdo přikládá vánočním svátkům veliký význam, ale nemůže se pak čertit, že zápas dostane někdo jiný.
V porovnání s reakcí Rakice, který souboj s Jirkou odmítl, s tím, že jej zajímá jen cesta za titulem, tak musím ocenit Reyese. Přece jen, Procházka sotva přišel do UFC, je pátý a nikdo o něm nic pořádně neví. Jedná se o ohrožení postavení Reyese mladým kohoutem, který dorazil někde z Rizinu, ale on to vzal nejspíš na první dobrou. Má přitom za sebou dvě prohry z titulových bitev, z té poslední měl navíc zlomený nos. Ale vzal to. Klobouk dolů a díky za to.
