Úspěch házenkářů? Trenéři, tři veteráni a touha. Ale blíží se krušné časy
Je to příjemný návyk. Házenkářská reprezentace opět postoupila na evropském šampionátu z náročné skupiny. Tahle vídeňská sice nebyla tak nabitá jako předloni v chorvatském Varaždínu, nicméně i tak jde o velký úspěch sportu, který v tuzemsku nadále skomírá. Stojí stranou zájmu, oživují ho v podstatě jen velké turnaje.
To je najednou Česko plné házenkářských fanoušků, kteří skupují vstupenky a vyráží přímo do dějiště turnaje. Letos to mají kousek za hranice, takže je jich víc než kdy jindy. A hráči s trenéry si jejich podpory váží. Je to na nich vidět. To, co je pro špičkové fotbalisty běžný standard, zažívají házenkáři svátečně. O to víc se chtějí předvést. Ví, že tohle je jejich jediná šance, jak se zarýt veřejnosti do povědomí. Aspoň na pár dnů…Kdo z vás znal před turnajem Soláka, Mojžíše, Mubenzema, Zemana, Klímu nebo Vanča?
Průnik mezi elitní dvanáctku není samozřejmostí, a pokud se povede v příštích letech zopakovat, bude to malý zázrak. Pomalu se totiž loučí jedna silná generace. Před pár lety jsme zažili odcházení velikánů Jíchy, Filipa, Kubeše, Štochla či Nocara, nyní jsou na sklonku kariéry Galia, Horák, Zdráhala. Dokážete si představit letos mužstvo bez nich?
Kdyby ve Vídni nebyli, jsou dnes Češi na cestě domů. Až tihle tři veteráni opravdu skončí, bude hůř. Každý postup na mistrovství bude mít opravdu váhu.
Zatím disponuje národní tým správnými tahouny, na hřišti i mimo ně. Je vidět, jaký má třeba čtyřicetiletý gólman Martin Galia respekt. A přitom je zároveň každému dobrým kámošem. To samé vtipálek Pavel Horák či přemýšlivý kapitán Ondřej Zdráhala. K nim se přidává Tomáš Babák, aktuálně nejprogresivnější zástupce střední generace.
O české házené ovšem výsledky národního týmu nic moc neříkají. Je to spíš takové pozlátko. Hnutí je nadále limitováno nedostatkem peněz, extraliga nemá potřebnou úroveň. O ryzím profesionalismu si můžeme nadále nechat jen zdát. Vždyť i reprezentanti Jurka s Mojžíšem chodí do práce. Jeden na Moravě, druhý v Německu.
Svaz však udělal jeden důležitý krok k co nejdelšímu udržení stávajícího lichotivého stavu. Prodloužení smluv o tři roky s trenéry Danielem Kubešem a Janem Filipem je základním předpokladem pro to, aby kráčela reprezentace dál správným směrem. Progres posledních let, kdy Češi naskočili do evropského rychlíku, je prioritně jejich zásluha. Je fajn, že oba bývalí skvělí hráči mají nadále chuť pracovat pro nároďák.
S nimi může být odcházení opor méně bolestivé.
