Konec fórků o olomouckých hokejistech. Jejich úspěch není zázrak ani náhoda
Tak schválně, vzpomenete si na svou předsezonní prognózu ohledně umístění olomouckých hokejistů? Většinou zaznívaly tipy jako baráž, play out, přinejlepším vydřené předkolo play off, v něm krátký proces a v půlce března konec sezony. Ejhle! Zatímco Mora je šestá a těší se na čtvrtfinále, ekonomicky silnější a ambicióznější kluby Hanákům koukají na záda a nervózně vyhlížejí závěrečné kolo.
Jde o náhodu, či zázrak? Ne, byť opatrné (chcete-li pesimistické) tipy měly své opodstatnění: hluboká kapsa, konec úspěšného kouče Zdeňka Venery, netradiční model jeho dvou rovnocenných nástupců, stárnoucí beci, absence silné první pětky a vysněného střelce... O rezavém a děravém zimáku, která připomíná spíš strašidelný prostor na paintball či exit game, ani nemluvě.
Jenže pak „kohouti“ vyjedou na led a nic z toho není znát. Zadarmo nedají centimetr ledu, a když mají jen malou příležitost, upalují vpřed. Psi obranáři? Už dávno ne. Olomoučtí své soupeře většinou přestřílí, skóre a nevysoká vítězství matou jen proto, že je dlouhodobě trápí produktivita.
V žádné ze svých dosavadních čtyř sezon po návratu do extraligy totiž Mora neměla snajpra, jenž by byl schopen nasázet aspoň 20 gólů. I s tím už je ale amen. V pátém extraligovém ročníku se Hanáci dočkali a může za to borec, který popírá údaj o datu narození ve své občance. Zbyněk Irgl.

V Třinci nechtěný, v plecharéně s otevřenou náručí vítaný útočník pookřál. Trenéři Jan Tomajko se Zdeňkem Motákem dopřáli Irglovi klíčovou roli a ten se jim bohatě odměnil. Ve svých 42 zápasech si bývalý reprezentant připsal 22 branek, což znamená, že Irgl zažívá střelecky svou druhou nejlepší sezonu v kariéře. A teď se podržte – to vše v 38 letech! Před čtyřmi roky mu přitom lékaři našli zhoubný nádor na ledvině a hokej šel stranou.
Pokud ostatní hráči vidí, jak po těchto problémech nejstarší hráč v kádru dennodenně dře, působí to jako vynikající motivační faktor. Stejně jako vždycky trefně mířená Irglova kritika. Když opora ostřeji promluvila do médií, téměř vždy to zafungovalo a další zápas byl úplně o ničem jiném.
Není pak divu, že konečně rozkvetl třeba David Ostřížek či Aleš Jergl. Tak šikovných praváků v extralize příliš nenajdete, pozvánka do reprezentace je jen otázkou času. To samé například bek Jiří Ondrušek, jenž tvrdí muziku před vlastní kasou a střílí ostrými na druhé straně. Extrémně cenné zboží!
Připočtete-li k tomu dva vynikající gólmany, vděčné fanoušky, nadějné mladíky a rostoucí sebevědomí, řeči o otloukáncích, náhodě a zázraku musíte okamžitě poslat až někam za zoo na Svatém Kopečku.
Z Olomouce je definitivně extraligová štika, která umí kousat, brát body favoritům a popírat všechny papírové předpoklady. Jak se to dělá, když klub vede pouze pár lidí? A jak je možné, že jinde odložení hokejisté na rozpadajícím se stadionu předvádějí nejlepší výkony v životě? Know-how samozřejmě nikdo neprozradí, ale když se zeptáte šéfů mimo mikrofon, upřímně odpovídají úplně stejně jako při tiskovkách: „Práce, práce, práce.“ Někde klišé, tady realita.
Podceňovaní Hanáci si nepotrpí na výjezdy v oblecích a řečech o moderní organizaci. Nejsou nahoře, když se daří, ani dole, když to zrovna nelepí. A tak od nich neuslyšíte velkohubé útoky na titul ani prohlášení, že by si hráči zasloužili směnu ve fabrice či noční trénink při návratu z tripu.
Jedou si prostě to svoje. Makají.



# | Tým | Z | Skóre | B |
---|---|---|---|---|
1 | ![]() | 52 | 170:125 | 101 |
2 | ![]() | 52 | 153:117 | 99 |
3 | ![]() | 52 | 178:116 | 98 |
4 | ![]() | 52 | 147:125 | 93 |
5 | ![]() | 52 | 149:133 | 88 |
6 | ![]() | 52 | 127:136 | 85 |
7 | ![]() | 52 | 142:131 | 83 |
8 | ![]() | 52 | 128:118 | 82 |
9 | ![]() | 52 | 143:144 | 77 |
10 | ![]() | 52 | 140:140 | 76 |
11 | ![]() | 52 | 128:147 | 71 |
12 | ![]() | 52 | 125:155 | 53 |
13 | ![]() | 52 | 116:174 | 50 |
14 | ![]() | 52 | 102:187 | 36 |
- Play-off
- Předkolo Play-off
- Baráž
