Penalty mrzí, game over už v únoru. Co s tebou bude na jaře dál, Sigmo?

Sedmnáctibodová ztráta na čtvrté místo, které koneckonců na výlety po kontinentu ani nemusí stačit, je propastná. Ani ten nejoptimističtější Hanák už nedoufá. Naopak si říká, že si měl zápasů se Sevillou a Kajratem Almaty v létě 2018 víc vážit.

A šestá příčka, o které mluvil sportovní manažer Ladislav Minář s koučem Václavem Jílkem před startem jara jako o vysněné, nic moc neřeší. Pro fanoušky či sponzory zní sice účast ve skupině o titul lépe než šedivý (pod)průměr, ale reálně jde jen o kosmetickou záležitost.

Šestý nebo devátý flek jako loni, to už je celkem jedno. Motivace mizerná tak jak tak, ambice opět v čudu.

Zkrátka game over, konec hry. Takže co teď, Sigmo?

Je dost možné, že tým okolo důrazného středopolaře Radima Breiteho se v neděli odpoledne zidealizované metě přiblíží, protože doma hostí nevyzpytatelnou Mladou Boleslav. Ta uzavírá elitní šestku s náskokem čtyř bodů, ale v dobrém rozpoložení její křehká defenziva fakt není, což může zejména silovému Mojmíru Chytilovi vyhovovat.

I kdyby se to ale povedlo, bylo by chybou Olomouce urputně se upnout jen na posedlou honbu za co nejlepším umístěním na úkor systematického budování. To sice s sebou nese kolísavé výkony i výsledky, ale pro budoucnost klubu je mnohem důležitější. Viz ročníky 1993 a 1995 a již zmíněný památný duel proti gigantovi z Andalusie, kde tehdy působil reprezentant Tomáš Vaclík.

Je třeba se co nejrychleji v tabulce přiblížit třicetibodové hranici, aby byl klid v kancelářích v prvním patře, trenérském kamrlíku dole v přízemí i naproti v hráčské kabině. Aby se po dílčích neúspěších okamžitě nespekulovalo o odvolání realizačního týmu, když už se na něj v létě vsadilo, ale koncepčně se myslelo o krok (minimálně sezonu) napřed.

Nese to s sebou nepopulární rozhodnutí, nutná však pro co nejvíce pohodový chod tradiční moravské značky v dalších letech.

To znamená: osekat minutáž hráčům, o kterých Sigma už nyní ví, že od července nebudou vzhledem k vypršení smluv součástí „modré rodiny“. Málo jich není.

A pokud si vedení ještě náhodou není jisté, tak se promptně rozhodnout. A nelitovat. Ale hlavně činit, neboť čas kvapí.

Do kategorie „brzy ahoj“ patří jak zkušené persony, tak odchovanci ve stále ještě solidním věku či někdejší drahé posily. Všehochuť. Možná to zní drsně, jenže nedá se nic dělat, v byznyse s názvem fotbal to tak chodí.

Samozřejmě za předpokladu, že nikdo z nich není klíčovým tahounem nebo rozdílovým borcem. To by byli Hanáci sami proti sobě. Nikdo takový ovšem tuto roli neplní, tudíž nemá smysl do poslední chvíle držet v sestavě končícího chlapa a upozaďovat perspektivní kluky.

Typickým současným příkladem je Pablo González. Což o to, sympaťák. Nicméně typ do nepohody neboli lídr vypadá jinak. A jelikož je x měsíců jasné, že Španěl požadovanou čtvrtmilionovou měsíční základní odměnu ve stotisícové metropoli nenajde a půjde tedy za čtyři měsíce o dům dál, je těžko pochopitelné, že zabírá místo klenotu Kryštofu Daňkovi.

Zase ta koncepce...

Na lavičce se devatenáctiletý záložník nezlepší ani si nezvedne cenovku. Prodeje produktů vyhlášené akademie jsou přitom v plnění rozpočtu každoročně zásadní položkou, jelikož jednání s mecenáši a investory dlouhodobě připomínají spíš grotesku než opravdové hledání pomoci.

I silný ročník 1999 už musí být definitivně nosný, ne nadějný. Na větší důvěru stále čeká Jakub Matoušek, drzý hoch, jehož driblink v soubojích jeden na jednoho patří ke špičce F:L.

Na Maltě dal o sobě vědět Filip Uriča, v béčku se dobře jeví Jan Fiala, Matěj Hadaš či Filip Slavíček.

Ostatně i šikovní brankáři Tadeáš Stoppen s Jakubem Trefilem, které si poctivě brousí šéf gólmanů Tomáš Lovásik, by nejpozději v nadstavbě mohli dostat šanci, aby se zjistilo, zda na to mají. Příští měsíce k tomu vybízejí. I z toho důvodu, že Jan Stejskal je hostem ze Slavie s nejistou budoucností.

Hodit talenty do vody všechny naráz by bylo kontraproduktivní, ale šikovně je v lize rozprostřít mezi starší hráče, se kterými se počítá i dál, dávkovat jim prostor a obouchat je by teď mělo být v zájmu všech rozumně smýšlejících funkcionářů i členů realizáku, byť ti logicky hrají i o svá jména a prémie.

Pavel Vrba však v pohárovém derby ukázal, že to jde skloubit i ve Spartě.

Čím dřív to pochopí i Olomouc, tím snazší bude pro Sigmu sezona 2022/23 i ty následující. Stále totiž platí, že v jejích kádrech dřímá slušný potenciál.

SK Sigma Olomouc Vše o klubu ZDE

		Z	V	R	P	Skóre	B
1. Slavia		30	23	4	3	71:19	73
2. Plzeň		30	22	6	2	53:19	72
3. Sparta		30	20	6	4	65:32	66
4. Slovácko		30	18	5	7	50:30	59
5. Ostrava		30	14	9	7	54:39	51
6. Hr. Králové		30	9	13	8	38:40	40
7. Ml. Boleslav		30	11	5	14	45:48	38
8. Liberec		30	10	7	13	29:38	37
9. Olomouc		30	9	10	11	39:37	37
10. Č. Budějovice		30	9	9	12	40:46	36
11. Zlín		30	8	6	16	36:53	30
12. Teplice		30	8	3	19	29:49	27
13. Jablonec		30	4	14	12	22:45	26
14. Bohemians		30	6	8	16	34:56	26
15. Pardubice		30	5	9	16	35:67	24
16. Karviná		30	3	8	19	30:52	17

• Skupina o titul
• Skupina o Evropu
• Skupina o záchranu

Pohár FAČR

10. února 2022 • 17:39

Příhoda o delegaci Orla: Z šesti sudích nám zbyl jeden... Kvalitu nemáme

Pohár FAČR

9. února 2022 • 17:24

SESTŘIH: Olomouc - Slovácko 0:0 pen. 2:4. Drama plné zahozených penalt