Tak nám konečně začalo mistrovství světa. Tedy to normální...
Chce se mi zvolat, konečně! A rád to dělám. Reprezentace českého hokeje stála nad osudovou propastí, Norové vedle nás, stačilo jen postrčit a národní pýcha se skutálela dolů jako pytel nepotřebného harampádí. Švýcaři však naštěstí ukázali svoji třídu, znovu tvrdě pracovali a přiblížili si na krůček vítězství ve skupině. A jen tak mimochodem Čechům obstarali neskonalou úlevu.
Neděle je den, kdy národní tým nadobro zaparkoval svírající nejistotu a psychickou trýzeň, která hráčům rozhodila mozek, tím pádem rozklepala ruce a zatěžkala nohy. No prostě nadělala pořádný čurbes. Jeho drtivá část je fuč.
Velmi slušný, srdnatý a také očekávaný výkon (byť pořád se zbytečnými chybami) v duelu proti Kanadě ukázal, že tahle parta není na odpis, byť jakékoli strefování se do ní bylo jen logickým vyústěním pohledu příznivců, jimž národní mužstvo není lhostejné. Na chvílemi hororovou podívanou bylo vážně obtížné se dívat a jsem si jistý, že například záznam setkání s Dány nebo Slovinci by si nikdy v životě dobrovolně nepustili ani jeho stvořitelé.
Ale jak už bylo řečeno, to je za námi. Nyní startuje úplně nový díl šampionátu. Jistě, stále se může přihodit tuze nepěkná věc v případě úterního neúspěchu s Norskem, ovšem já už na další karamboly nevěřím!
Mám k tomu minimálně dva důvody: ten jeden spočíval v dnešním mači s příslušníky Javorových listů. Takhle nějak se tým odráží z bídy.
A druhý? Příjezd Tomáše Plekance a Marka Židlického. S těmito pány v sestavě jsem o poznání klidnější a nepochybuju, že stejně to vidíte i vy doma. Přijíždí totiž zosobnění něčeho, čemu se říká mentální síla, psychologická vzpruha. Zkrátka nový náboj.
Když jsem v neděli odpoledne po telefonu mluvil s Markem Židlickým a slyšel od něj, jak upřímně to myslí se svojí pomocí kamarádům v nesnázích, skoro se mi chtělo tleskat. Škoda jen, že se nerozmyslel o týden dřív, ke zbytečným stockholmským dramatům by zřejmě nedošlo…
To samé Tomáš Plekanec. Není vůbec zdravotně fit, ale jakmile mu skončila služba v NHL, neváhal ani hodinu a už se hlásil o letenku do Švédska. Tohle se trenéru Hadamczikovi musí nechat. Je skvělé, že oba borce zařídil.
Deset dnů nervozity odeznělo, je čas k návratu do starých kolejí, přišel čas bavit se hokejem. Přišel čas zabojovat o pódium.
PS: Že je letos všechno naruby možná dokreslí i čtvrteční předpokládané čtvrtfinále. Do uvažovaného souboje se Švýcary čeští hokejisté nevstoupí jako favorit…
