Martin Straka, Libor Zábranský. Dva náčelníci, jež deník Sport eviduje jako hlavní adepty na post nového kouče reprezentace od příští sezony. Na probíhající semifinále play off se dá zároveň dívat i jako na nevypsaný souboj dvou nejschopnějších klubových bossů extraligy. A nejen tak…
Za mírného favorita „draftu“ pro elitní hokejový tým je považován plzeňský šéf, jenž bezprostředně po čtvrtečním vítězném boji nechtěl případné nasazení u národního týmu rozebírat. Hlavu měl plnou předchozích žhavých minut, které ho naplno pohltily. Dalo se to pochopit.
Triumf nad Kometou Straka potřeboval. Samozřejmě, že především kvůli své Plzni, které hrozil akutní nástup na dovolenou. Zároveň nejde jen o ni, ve hře je toho najednou o dost víc, byť vše zatím zůstává důkladně pod pokličkou a priority jsou nyní jasně dané.
Ovšem i kvůli vlastnímu dobrému pocitu, že Brnu nespadlo finále do klína nejrychlejší možnou trasou, Martin Straka musí přijímat první triumf v těžké sadě. Že to i po trenérské linii dopadlo. Že našel konečně způsob, jak se téměř neporazitelné Kometě dostat pod kůži, trochu ji nahlodat.
Tohle všechno jsou postranní plusové body, které by mohly Strakův verdikt naklonit na finální odpověď: Ano. Možná na to opravdu mám… Tak já to tedy beru, šéfe.
