Miroslav Horák
25. dubna 2018 • 13:42

Voráček NE, Zacha NE. Škoda hlavně u druhého, mohl prokázat, že je taky člověk

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Herec Novotný kopal za Spartu. S kamarádem Pulkrabem řešil Slavii
Brno na dně: Jak vypadá tvrdá realita v klubu. Proč ještě Bartoněk neprodal? Roli hraje i Krejčí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Pozvánky, výstupní kontroly, zranění, únava, omluvenky, výčitky… Rok se s rokem sešel a český hokej opět řeší vrácené nabídky reprezentovat na mistrovství světa. Jakmile odmítne taková šajba jako Jakub Voráček či neméně diskutovaný Pavel Zacha, fanouškovská obec má znovu důvod probírat, co je kdo vlastně zač a podobně.



Za sebe říkám, že je škoda, když u sleziny v Kodani a Herningu Voráček ani Zacha nebudou. Po stránce kvality půjde o dokonalejší turnaj, než byla třeba únorová olympiáda bez přítomností hráčů nejlepší světové ligy a tihle dva by píchli. Otázkou je, jak moc a zda očekávání nejsou přehnaná.

Samo sebou, že se okamžitě vyrojily názory, že Voráček zapomněl, kdo ho do NHL vychoval, kdo mu tedy vlastně pomohl k bohatství a že by měl své nynější renomé pravidelně vracet reprezentaci. Tak předně, po sezoně v NHL přiletěl na pomoc nejednou, od roku 2010 na sebe nenavlékal nejcennější dres jen ve dvou sezonách. Není tedy žádným notorickým odmítačem.

Tradiční výtka o povinnosti vracet jakési výchovné, to je takový letitý a pochybný argument. Voráček nikomu nepatří, navíc je otázkou, zda na jeho progresu měli větší vliv čeští mládežničtí trenéři, nebo ti v Kanadě, za nimiž se ve svých sedmnácti vydal. Nemluvě o jeho vlastní zarputilosti, vizi a podpoře nejbližšího okolí.

Osmadvacetiletá opora Flyers se omluvila oficiálně kvůli únavě. Předpokládám, že šlo o soubor vícero důvodů, že při konečném sčítání letos shledal víc minusů než plusů. Ale už samotná únava mi přijde naprosto pochopitelnou příčinou vrácené pozvánky. Kdo svoje tělo a mysl nezatížil nákladem devíti desítek zápasů NHL během sedmi měsíců, netuší, co to vysílení znamená. Navrch přidejte zklamání z rychlého vyřazení ve Stanley Cupu, kde se Voráčkovi nevedlo podle představ. To pak tělo bolí o dost víc. K tomu nějaký ten osobní či soukromý důvod.

Voráčkův verdikt beru bez nejmenších připomínek a věřím, že i velení reprezentace. Nehledě na to, že pro český hokej je důležité nepálit s tímto hráčem mosty a nechat věc vyloženě na něm.

Druhý pohled může být ten, že si každý hráč vytváří svůj vlastní obraz před svými příznivci, tady by rozhodně neškodila hráčova větší otevřenost a lepší komunikace s těmi médii, která by spíš než soukromý život pitvala jeho hru a pohled na ni.

Upřímně, víc mě mrzí nevypsání letenky pro Pavla Zachu. Protože u Voráčka zhruba víme, jaké produkce je v českém dresu schopný, v případě útočníka Devils tomu tak není. Je dostatečně známo, že u New Jersey neprochází snadnou cestou, občas se na ní objeví šutry, pracovitý Zacha je trpělivě odklízí a den co den maká na své reputaci. Od šestky draftu se očekává hodně, hráč to moc dobře ví a rozhodně dělá dost pro to, aby tučné předpoklady naplnil. V tomto směru mu nelze nic vyčíst. Je rok od roku mentálně vyspělejší, jednou se mu to všechno vrátí.

V Česku je Zachovo jméno nezřídka dehonestováno, často zbytečně, bezdůvodně. Ačkoli je fakt, že loni touto dobou vznikl problém, který šel vyřešit jinak. A jen zasvěcení vědí, jak se mohlo stát, že Zacha nebral (některé) telefony lidem z reprezentace, následně otec hráče vyhlásil, že zájem o jeho syna byl spíš předstíraný. Stává se. Každý měl svoji pravdu a všichni se snad poučili.

Kouč Josef Jandač dal nyní veřejně dostatečně najevo zájem o Zachu, když mu garantoval pevné místo na palubě letu do Kodaně. Ať je to jak chce, toho by si měl hráč považovat. Bohužel proti byla zevrubná prohlídka u lékařů Devils. Jednadvacetiletý borec dostal doporučení věnovat tělu odpočinek.

Smůla hlavně pro Pavla Zachu, který i v jiném než zámořském prostředí mohl ukázat, co se v NHL naučil, na jaký level po dvou kompletních sezonách u Devils postoupil. Nedočkáme se srovnání jeho hráčských kvalit s ostatními, zůstane nezodpovězena otázka, jakou pozici si dokáže vydobýt v národní kabině.

Jak známo, Pavel Zacha je mnohem víc než produktem systému výsledkem privátního projektu, jemuž velel Zacha senior. Kvůli sázce na ojedinělý model výchovy to měl junior vždy složitější (včetně strany druhé…), tu více, tu méně, každopádně jeho cesta byla jiná než ta zavedená.

S nadsázkou řečeno, vlastně poprvé v seniorské kategorii se brněnský rodák mohl „zlidštit“ před domácím obecenstvem, nabrat penzum příznivců, kteří ho doteď berou jako nějaký výrobek 5D z Bambinotu.

Tak snad za rok a už v plné parádě.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud