Fotbal je velké divadlo, přitahuje miliardy lidí po celé planetě. To ví každý, nic nového. A když po pondělku vezmete v potaz, v jaké parádě se představili přívrženci Baníku na Andrově stadionu, máte pocit, že i v Česku může být fotbal náboženstvím. Tedy někde nebo aspoň na chvíli. Pro skalní příznivce ostravské značky to platí jednoznačně. Zato pro fanoušky Sigmy…
Do Olomouce podle očekávání vyrazily hordy baníkovců. Hrubým odhadem šlo o nájezd tří, spíš však až čtyř tisícovek majitelů vstupenek na atraktivní ligovou dohrávku. Ti, co přáli hostům, zaplnili prakticky celou severní tribunu a uspořádali nefalšovaný karneval. Předvedli absolutní sounáležitost s mužstvem, klubem.
Třebaže z celkové návštěvy téměř jedenácti tisíc lidí byli v menšině, co do přístupu zahnali fans domácích zcela do kouta. Budu přísný a škaredý, ale zmíněnou větu, že je fotbal divadlo, naplnili hanáčtí příznivci prakticky ze sta procent. Až na ostrůvek (tří, čtyř desítek hlasitějších?) na východní tribuně se chovali velmi, velmi tiše.
V pondělí večer si hlavní kouč Sigmy Václav Jílek dlouho drbal hlavu, co jeho družina mohla či měla udělat lépe, a které nashromážděné neduhy musí z herního projevu vystrnadit. To je jedna strana mince.
Druhou je podle mého vyburcování olomouckého obecenstva k mnohem lepším výkonům. Na tomhle poli dostávají od vlastních hráčů na frak.
Přece, bitva s Baníkem je derby, kdy se jeden tábor překřikuje s druhým. Jasně, že je těžké sekundovat vyladěnému ostravskému sboru, ale to, čeho jsem byl (ano, přiznávám – jako sváteční návštěvník) svědkem, byla kapitulace, mnohem bolestivější, než facka 1:4 na pažitu. Přišlo mi, že se olomoučtí fanoušci skoro až styděli projevit.
Sigma přitom produkuje na české poměry vynikající fotbal, po návratu do nejvyšší soutěže nažhavila motory, vylétla do špičky, chová se strategicky, jako firma s omezenými možnostmi si v nesnadných podmínkách vede výborně.
Škoda, že jí sráží nedostatečná symbióza s návštěvníky zápasů, že chybí mnohem výraznější emoční sepětí s týmem.
Nevím, možná se pletu, ale být na vlastním hřišti jako hráč Sigmy, cítil bych ze strany publika určitý nevděk za práci, vykonanou v posledních měsících. Jednoduše řečeno, představoval bych si o dost větší kravál. A to (nebo hlavně) v době, kdy mi to tolik nejde, a potřebuju nakopnout energií z publika.
Přitom se sem vrátily evropské poháry, v bohatém Kajratu Almaty vyřazení od nadšeně bojujících Hanáků doteď těžko rozdýchávají. A ač se to po nemastném neslaném ligovém startu někomu nezdá, olomoucký fotbal jede, zůstává na vlně a zaslouží si podpořit víc než se tomu děje.
Ve čtvrtek se do Olomouce dovalí španělský kolos ze Sevilly, Jílkovi hoši do toho určitě šlápnou, hrozba dalšího direktu je vzpruží.
Co to udělá s fanoušky?
SESTŘIH: Olomouc - Baník 1:4. Show i bez Baroše, Diop oslnil hattrickem
Video se připravuje ...
Hrdina Diop: Že nám chyběl Baroš? Ale on byl na lavičce, a to je stejné
Video se připravuje ...
Jemelka: V obraně se musíme vzpamatovat. Je potřeba se před Sevillou zvednout psychicky
Video se připravuje ...
Související články
