Video se připravuje ...
V Rize se neukázal, a tak Tomáš Král na vlastní oči nesledoval soužení národního výběru a usmolenou sedmou příčku na podniku, kde se představil nejlepší hokejový artikl v zemi, jenž byl zrovna k mání. Stvrzen byl zároveň ústup ze světové špičky, jenž bohužel nabírá na obrátkách. Áčko přitom v únoru čeká olympiáda. Co se do té doby musí stát, aby se z prostředí národního týmu vyhnalo dusno a připravila se aspoň neutrální nálada?
Atmosféra kolem reprezentace je naprosto zásadní. Vemte jed na to, že účastníci lotyšského zájezdu si leckteré bizarní zákulisní historky nenechávají pro sebe. Ač mají hráči sami máslo na hlavě, své subjektivní pohledy na věc velmi rychle roztroubí do světa, máloco si nechají pro sebe. Že z toho vrchní stratég Filip Pešán a tím pádem celý obrázek aktuálního fungování elitní hokejové jednotky nevychází zrovna lichotivě, je asi všem jasné. A že kouč a jemu spřízněné duše vidí za rižským ztroskotáním v prvé řadě nedostatečné výkony hráčů, na věci jaksi vůbec nic nemění.
Rozlité mléko je třeba utřít. Půjde to ztěžka, ale musí. Proč? Protože Peking.
Pokud se nic zásadního nezmění, do Číny se zkraje února sletí hokejové superstars. A Česko se těžko může domnívat, že si vystačí s evropskou větví.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
