BLOG: Hašek podpořil Mokrého. Ehm, Blattera
ONDŘEJ ŠKVOR - Praha, říjen 2005. Před volbou šéfa fotbalového svazu leží karty na stole jasně. Neposkvrněný vyzývatel Ivan Hašek jde do boje proti umazanému dvojbloku Mokrý, Košťál. Výsledek známe. „Spasitel“ dostává na frak a volební úspěch oslaví až o čtyři roky později.
Střih. Curych, červen 2011. Je tu jiná volba, bojuje se o křeslo předsedy FIFA. Ale karty tu leží podobně jako tehdy v Praze. Jen s tím rozdílem, že proti kandidátovi Josephu Blatterovi, korupčním podezřením zmazanému až k uším, nestojí žádný protivník.
Přesto se i tady nabízí čistá varianta, dokonce hned dvě - pro Blattera ruku nezvednout, nebo hlasovat pro odložení voleb do vyšetření úplatkářských afér, jako to požadovala Anglie.
Ivan Hašek před šesti lety po své porážce prohlásil, že „mám obavy o ty, kteří mě podporovali. Obávám se, aby se klubům, které se postavily otevřeně na mou stranu, někdo nemstil.“
Možná se mu tahle osobní zkušenost vybavila při středeční volbě předsedy FIFA. A zařídil se proto tak, že se bát nemusí. Přidal se totiž na stranu vítěze, ačkoli v předvečer volby mínil, že „ještě dost věcí vypluje na povrch, protože ta situace je velmi vážná.“ Na druhý den už ale prohlásil, že se „nepotvrdilo žádné podezření, nikdo nepřinesl jediný důkaz, proto jsme volili pana Blattera.“
Náhlé prozření. Některá dnešní vítězství se mohou za čas proměnit v porážky. Ale bývá to i naopak. Dnes možná na černé listině, ale zítra (rozuměj za čtyři roky) respektovaný vítěz.
K takovým porážkám je ale potřeba něco odvahy. Ta české straně chyběla.
