Pelta ví všechno. Tak proč se ho šéf disciplinárky Golda nezeptá?
Na základní školu přijde rozčílený otec, že jeho dítě, a možná i jiné, někdo ve škole bije. Opakovaně. A přinese důkazy, aspoň to tvrdí. Dá je do ruky ředitelovi, ten s nimi s hrůzou v očích běží na policii. Po čase mu dva jiní rodičové doručí svědectví, že to bití se opravdu děje, protože ty děti mlátili oni. Ředitel tedy požádá výchovného poradce, aby to celé rozlousknul.
Výchovný poradce se do toho pustí. Pozve si ty darebáky, co se k tomu přiznali, i pány, kteří to měli celé organizovat. Poslouchá a vyslýchá je, když mu tedy vůbec dorazí, a dozví se – nic. Zhola nic. A i kdyby přece jen, musí tenhle výchovný poradce přemýšlet, co a proč říkají. Kopou jen za sebe, dost možná přece lžou.
Výchovný poradce z toho musí mít těžkou hlavu. Jenže proč, šmankote, nevstane, nepřejde chodbu a nezaťuká na ředitelnu? Vždyť pan ředitel všechno ví – řekl mu to přece ten nazlobený otec – navíc kopou za stejný tým.
Nebude mu tedy lhát, poví všechno po pravdě. Hm, jenže ono to tak není. Pan ředitel nic říct nechce, výchovný poradce se ho ani neptá.
Není to naprosto šílené? Je. Jenže přesně taková situace právě teď probíhá v sídle fotbalové asociace. Ředitelem je Miroslav Pelta, výchovným poradcem šéf disciplinárky Jiří Golda.
Ten když dostane otázku, proč se Pelty na všechno nezeptá, brání se takto: Respektuju postoj pana předsedy, že vše sdělil pouze na policii. Tenhle respekt ovšem znamená pouze to, že Golda bude za kašpárka.
Už vlastně je. Stejně jako Pelta, který nechá svého podřízeného vyšetřovat kauzu, k níž mu odmítá předat informace.
Karel Kapr, šéf Bohemians Praha, také odmítal předat důkazy do rukou disciplinárky, protože je vyhodnocuje policie. Od Goldy dostal pokutu tři sta tisíc a zákaz práce ve fotbale na dva roky.
Ty peníze by Pelta asi nějak ustál.
