Svět nabral tak pokrokové obrátky, až se řítí do nesmyslu. A kdo by myslel, že sport je místem, kde unikne vší té smršti, plete se. To správné myšlení totiž zasahuje i tam. A kdo ho nemá, nebo aspoň nemlčí, tak je – to podle toho, co se mu zrovna dovolí nelíbit – sexista, homofob, šovinista nebo třeba rasista.
Já teď budu asi za toho rasistu.
Ve Spojených státech zemřel 25. května za smutných okolností George Floyd, muž tmavé pleti. Za mořem je z toho pořádně divoko a už nejenom tam, nepokoje se dostaly do Evropy a také na Staroměstském náměstí se již konala demonstrace proti policejnímu násilí. Z celé tragické události se stalo výsostné politikum, které může promluvit i do výsledku amerických prezidentských voleb – tak, nebo opačně. Ale to do sportu nepatří.
Co už ano, je chování některých fotbalistů, kteří na Floydovu smrt reagovali. Dělo se tak především v bundeslize, kde hráči po vstřelení branky odhalují vzkazy na trikách pod dresem. „Spravedlnost pro George,“ stojí tam nejčastěji. Obdobná věc byla k vidění i v Maďarsku, teď se patrně dočkáme ve Španělsku. Připomněl se také sparťan Guélor Kanga, který po proměněné penaltě proti Teplicím poklekl a v tichém protestu vytyčil zaťatou pravou paži.
Přitom předpis FIFA mluví o tom, že podobné postoje nemají na stadionech co dělat. To proto, aby případně nevyvolaly napětí, které dokáže předčít i sportovní nenávist a které nepůjde uhasit.
V tom předpisu stojí: „Zakazují se používat gesta, slova, předměty či jiné prostředky k přenosu jakékoliv zprávy, která nesouvisí se sportovní událostí, obzvlášť zprávy politického, ideologického, náboženského, urážlivého či provokativního charakteru“.
Kampaň vs. případ Floyd
Námitka, ozve se možná. Spíš tedy určitě – když jsem na tohle téma psal blog na iSport.cz, bylo mi vyčteno, že směšuju rasismus a politiku. Patrně v tom smyslu, že toto je rasismus, odporná věc (souhlas) a politiky se vlastně netýká. Že shoda na odporu k rasismu by měla být samozřejmá a její prosazování třeba i na stadionech vlastně žádoucí – jako když všemožné týmy vyběhnou v dresech s nápisem No to Racism.
Logické, ale jen zdánlivě. Kampaň No to Racism je obecná a nereaguje na konkrétní, silně emotivní událost. Až na pár hlupců s její myšlenkou všichni souhlasí, nehrozí vyvolat nebezpečné napětí.
Jenže „případ Floyd“ takový není. Společnost rozděluje, a určitě nikoli jen na hranici rasista/nerasista. Je to politika. Tou je z definice boj o společenské uspořádání, tou je místo, kde se řeší napětí mezi těmi nahoře a těmi dole. A právě to se teď hlavně ve Státech děje.
Národní fotbalové asociace Německa a Maďarska to viděly stejně, vyhodnotily, že vzkazy na dresech „nesouvisí se sportovní událostí“, a dle dosavadní praxe zahájily s viníky disciplinární řízení. Jenže FIFA je vyzvala, aby od nich upustily. „S ohledem na okolnosti případu George Floyda chápeme obavy a starosti mnoha fotbalistů. Pořadatelé soutěží musí hlídat dodržování pravidel, ale měli by použít zdravý rozum a vzít do úvahy všechny okolnosti,“ píše FIFA.
Naprosto souhlasím. Proč by třeba dortmundský Jadon Sancho nemohl po gólu dát najevo, co si myslí o zabití George Floyda. Ať už je to cokoli, když je to slušné.
Ale hned se ptám, kde se schovával zdravý rozum…
…když fotbalové asociace Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska před lety platily pokutu za připnuté vlčí máky, jimiž uctily památku Dne válečných veteránů? Bála se snad FIFA, že se urazí Německo za připomenutí, že kromě druhé zavinilo i tu první světovou?
…když Barcelona dostala opakovaně pokutu za to, že se v hledišti objevily vlajky podporující odtržení Katalánska od Španělska?
…když Legie Varšava platila za choreo svých fanoušků, kteří na den Varšavského povstání vyvěsili obří transparent s nacistou držícím pistoli u hlavy malého polského chlapce? Trochu drsné možná, ale historicky věrné.
A bylo by toho víc. Řeknete, že se to nedá srovnávat? Nevidím důvod, proč by ne. Všechno je to politika, i když ty vlčí máky dokonce snad ani ne.
A na druhou stranu, když se trestá výše uvedené, proč se přejde…
…když se v době vrcholící migrace do Evropy, která zásadně dělila společnost a vyšponovala napětí k maximu, objevovala na fotbalových stadionech, zase především v Německu, chorea „Welcome refugees“? Máme snad „uprchlíky“ raději než válečné oběti?
…když Real Madrid vyběhl na trávník s triky na podporu „uprchlíků“, a Cristiano Ronaldo dokonce vedl za ruku onoho malého syrského chlapce, kterého (a jeho otce) podkopla ve známé kauze maďarská reportérka?
To je přece taky politika, výsostná. Pro upřesnění: já bych netrestal ani to, byť s tím myšlenkově nesouzním a současné dění v USA v této souvislosti stojí za takové malé analogické zamyšlení. Ale princip má být jeden, proto i tady měl od FIFA přijít trest.
Obloukem se teď vracíme k úvodu. Neplatí to sice vždy, mám ovšem takový pocit, že „větší pochopení“ má FIFA pro takové politické přešlapy do fotbalu, které vyhovují dnešním progresivním, moderním, pokrokovým trendům. Ty přívlastky si dejte do uvozovek.
FIFA ví, proč to dělá. Zadat si s hlídači zmíněných trendů, se totiž nevyplácí.
Poznala to loni i Martina Navrátilová, která se málem utopila ve vlastní medicíně. Horlivá, a to je ještě slabé slovo, zastánkyně gayů a leseb a vůbec všemožných menšin, co (ne)existují, se dočkala výhrůžek násilí i smrti. To když si dovolila prohlásit, že soupeření transsexuálních žen, které se narodily jako muž, proti normálním ženám by byl podvod.
Než promluvila, měla se nejdřív poradit. Bylo by přece s kým. Vždyť už od roku 2013 si tu platíme speciální komisi při Evropské unii jménem Genderová rovnost ve sportu, která třeba navrhuje, aby dotace byly podmíněny plněním cílů genderové rovnosti…
Neporadila se, takže jí nezbylo než se omluvit. Raději, aby měla klid. FIFA v tom umí chodit lépe, a tak si hlídá, co řekne, neřekne, dovolí, nepovolí. Hlavně aby to bylo korektní. Korektní v tom moderním slova smyslu.
Jako Ježíš?
Teď už odbočím od sportu, i když obecně to vlastně platí i pro informování ze světa sportu – bohužel, velkou vinu na nezdravé situaci nesou média. Volbou svých témat a především způsobem jejich zpracování, které odpovídá liberálně levicovému nastavení redaktorů, jichž je většina. Jako příklad znovu poslouží George Floyd, tentokrát jeho pohřeb.
CNN, kdysi snad důvěryhodný zpravodajský kanál, ho pojala jako čistý chvalozpěv. Což patrně i odpovídalo samotnému průběhu obřadu, kde, mimochodem, nechybělo ani přirovnání k Ježíši. To je taky síla, ale za to CNN nemůže. Ale za vlastní pasáž o Floydově životě už ano. V ní zmínila, kde se nebožtík narodil, co studoval, že zdatně hrál americký fotbal a basketbal, že v Houstonu byl známým muzikantem.
Hotovo, konec. Mně se sem však ještě vejde, že Něžný obr osm ze svých 46 let strávil ve vězení, kde pobýval za držení drog a především ozbrojená přepadení, včetně přepadení těhotné ženy v jejím bytě. Jenže nejenom u CNN platí Nehodící se (vy)škrtněte.
Pokrok. Kam se na jeho pandemii hrabe koronavirus. Marně věřím, že alespoň do sportu bude takového pokroku pronikat co nejméně.
Témata:
fotbal, blog, ondřej škvor, sport, FIFA, Evropa, Německo, Španělsko, rasismus, USA, politika, CNN, Sport na Heureka.cz
Související články
