Berbr (šikovně) poskládal svoji verzi příběhu. Důležité teď budou ty další
Roman Berbr ve svém první veřejném vystoupení u soudu vysvětloval, bod po bodu, proč se obžaloba mýlí. Na závěry ohledně viny je zatraceně brzy a ani nepřísluší médiím. Přesto dovolte pohled právního laika, jak vypadalo úterý u plzeňského soudu.
Berbr poskládal svou verzi celého příběhu. Jistě ji spolu se svými obhájci pečlivě připravoval a upřímně – byla připravena šikovně.
Bývalý místopředseda se ve věci ovlivnění zápasů mocně opřel o svou tehdejší funkci, trval na tom, že na všechno měl právo a že věty v odposleších znamenají něco jiného, než jak na první pohled mohou znít.
Spousta lidí, znalce prostředí vůbec nevyjímaje, se pousměje a pomyslí si svoje. Vždyť kolikrát před svým zatčením prohlásil, že ho rozhodčí už nezajímají…
Jenže úkolem soudu je prokázat vinu nezpochybnitelně. Podaří se to? Uvidíme. Žalobce Jan Scholle prohlásil, že obžalovaný může i lhát, fabulovat, vykládat jednotlivá fakta ve svůj vlastní prospěch.
Což je důležité. Vyjma obžaloby jsme totiž zatím slyšeli jenom Berbrovu verzi. Nyní velkou roli sehrají další výpovědi. Jiných obžalovaných, včetně těch, kteří přiznali vinu. A svědků, kteří mohou podat opačný pohled na kauzu než ten, který představil Roman Berbr.
Zprávy ze dne 19. října 2023
Soudce: „Z komise rozhodčích vedené panem Chovancem odcházeli lidé. Jakým způsobem jste do toho zasahoval?“
Malík: „Moje role tu byla zcela jednoznačně aktivní. Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Fungování mezi asociací a kluby je jako jiné partnerství. Kdybyste ustanovil komisi na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, tak jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne.“
„Romana Rogoze v podstatě neznám. Znám to jméno. Jenom jsme se při setkání pozdravili. Ze Slavoje Vyšehrad nikoho osobně neznám.“
„S Romanem Berbrem jsem se poprvé potkal z pozice ředitele STESu. Vnímám ho jako člověka, pro kterého byl fotbal vášeň. Měl velký přehled nejenom o rozhodčích, ale o celém fotbale. Už naše první setkání bylo v tom duchu, že byl tvrdý a neústupný, šel si za svým. Ale pokud jsem na něj měl logické argumenty, vždy dokázal ustoupit ze svých původních pozic.“
„O Slavoji Vyšehrad jsem neměl až do vypuknutí soudu jedinou informaci. Identické je to i se situací na Plzeňském kraji. Vše až z médií.“
