1/15
Vránův soupeř měl v pěstní výměně navrch a český útočník si z ní odnesl krvavý šrám. • Profimedia.cz
Jakub Vrána se proti Pittsburghu trefil rovnou dvakrát • Reuters / Charles LeClaire-USA TODAY Sports
Jakub Vrána se proti Pittsburghu trefil rovnou dvakrát • Reuters / Charles LeClaire-USA TODAY Sports
Po své třetí a zatím nejlepší sezoně v NHL podepsal Jakub Vrána s Washingtonem dvouletý překlenovací kontrakt za 6,7 milionů dolarů. Polepší si víc než dvojnásobně, včetně popisového bonusu si v příští sezoně vydělá 3,7 milionu a tři miliony v té další, přičemž v každém roce smlouvy zatíží rozpočet Capitals polovinou celkové částky.
Je to dost, nebo málo pro hráče, který nastřílel v posledním ročníku 24 gólů a připsal si 47 bodů? Klub sice v létě opustili útočníci André Burakovsky a Brett Connolly, část platu posily do obrany Radka Gudase budou po výměně dál hradit Philadelphia Flyers. Přesto v rozpočtu nezůstalo dost prostoru k manévrování, což byla při jednáních největší překážka. Přijatelnější dlouhodobá dohoda za současné konstelace nepřipadala v úvahu.
Po Vránově podpisu zbývá Washingtonu k naplnění platového stropu slabý milion dolarů, což je v podmínkách NHL žalostně málo. Ale klub o českého snajpra stojí a svoje uznání dal najevo nabídkou, jaká neurazí. Pojistil si ho do budoucna. Něco ve smyslu: Vážíme si toho, co jsi pro nás udělal, počítáme s tebou dál. Vrána si taky přál zůstat. Nebyl jak nenažraný Pandrhola, choval se vstřícně, návrh přijal. Výsledné řešení je férové pro obě strany.
S dvouletým „mostem“ souhlasil svého času například už Tomáš Hertl, než loni prodloužil se San Jose na další čtyři roky za naditější ranec peněz. Podobně obezřetně postupovali letos šampioni ze St. Louis v případě gólmana Jordana Binningtona, který se vynořil vlastně odnikud a Blues vychytal Stanley Cup. Vrána se za tři roky přes farmu vypracoval do pozice křídla druhé lajny Capitals. Má výbornou střelu, umí dát gól. Teď dostal dva roky na to, aby to potvrdil a ukázal, že může být pro tým platným hráčem. Podle toho, jak to zvládne, si pak může říct o víc. Anebo ne.
Ve Washingtonu ještě nemá Vrána postavení jako v Bostonu jeho vrstevník David Pastrňák. Ten před dvěma lety s Bruins podepsal první velký kontrakt na šest let a bere dvakrát tolik. Jeho gáže 6,66 milionu dolarů přesto bývá považována spíš za podhodnocenou, už podle toho, co podepisovali jiní. Nemůže se srovnávat s Connorem McDavidem, ovšem Leon Draisaitl dostal od Edmontonu ve stejné době jako „Pasta“ téměř o dva miliony ročně víc. Roli však kolikrát hraje spousta věcí. A Bruins tehdy balancovali na rozhoupaném laně. Museli přihlédnout taky k příjmům zkušenějších lídrů jako Brad Marchand, Patrice Bergeron nebo David Krejčí.
Naopak Vránův překlenovací kontrakt patří k nejvyšším, jaké v poslední době útočníkovi v NHL přiklepli. Třeba Hertlovi onehdy přisoudili tři miliony dolarů ročně, jen Sam Reinhart obdržel loni od Buffala dohromady o 300 tisíc za sezonu víc než letos Vrána ve Washingtonu. V jeho případě zvítězil zdravý rozum. Něco už dokázal, v klubu vědí, co v něm mají.
Vrána zažil úplně jiný přístup než při posledním mistrovství světa, kdy až nedůstojně putoval sestavou nahoru a dolů jako nějaký nováček z farmy a nikoli hráč, který nasázel v NHL přes dvacet gólů a vyhrál Stanley Cup. Ve Washingtonu dali Vránovi, co si zaslouží, on sám může být taky spokojený. Až kontrakt za dva roky vyprší, jeho cena bude zase jiná. Jaká, to záleží především na něm.
Související články
