KOMENTÁŘ PAVLA BÁRTY | Kdyby před březnovou uzávěrkou přestupů sáhlo Colorado po něm, mohl už s Pavlem Francouzem spřádat plány, kdy představí Stanley Cup v jejich rodné Plzni. Jenže Dominik Kubalík zůstal v Chicagu, kde dostal šanci hrát NHL, ale odkud měl k podobným na desítky výškových metrů daleko.
Za celou sezonu nezažil vlastně nic, co by si v posledním roce smlouvy mohl přát. Zápolil sám se sebou, trochu i s trenérem. Klubem otřásly kvůli starému skandálu turbulence, došlo k velkým personálním změnám, deka na bedrech někdejších šampionů ještě ztěžkla. Kouče nahradil zase jiný a teď sáhli do hráčů. A pěkně zhurta.
Co se to v Blackhawks vlastně děje? Draft vzali útokem, podnikli pár šokujících výměn a hlásí se do útoku na poslední místo, zřejmě i kvůli příští dražbě talentů, v němž bude první kolo slušně nabité. Nastolili nový směr, zbourali dům a od základů staví nový. Už si z nich utahují, že se nejen věkovým průměrem přiblížili úrovni juniorské CHL.
Vylágrování kabiny připomíná totální restart Detroitu, který se chce pozvolna stěhovat do vyšších pater NHL. Někdejší tahouni dynastie Blackhawks stárnou, mladší ročníky jako Kubalík a spousta dalších do jejich záměrů už nezapadají. Kvalifikační nabídku nedostal, k arbitráži nemůže. Nicméně v Chicagu po něm coby nechráněném volném hráči můžou sáhnout stejně jako všech 31 zbývajících týmů.
Před otevřením hráčského trhu to vypadalo, že výhodnější smlouva, než 3,7 milionů dolarů, co bral dosud, pro něj nekápne. V Chicagu, ani jinde. Ale boj o poslední místo pro Kubalíka nemá význam. Za současné konstelace je lepší odejít, než se trápit dál. Třeba ještě víc.
Témata:
blog, Pavel Bárta, sport, hokej, Plzeň, Chicago, Stanley Cup, NHL, Pavel Francouz, Dominik Kubalík, Colorado, Hokej na Heureka.cz
Související články
