Že City vyškolilo Plzeň kvůli penězům? Nesmysl!
Proč Viktoria Plzeň po všech stránkách nestačila na Manchester City? Správná otázka, která se rozebírá od tříbrankové sprchy. Problém je v tom, že český fotbal na ni neumí odpovědět. Většina expertů i fanoušků se spokojí s povrchním alibistickým závěrem: Viktorka dostala trojku, protože si nemůže, na rozdíl od City, koupit nejlepší hráče z celého světa. Nesmysl!
Ano, ve Štruncových sadech nejsou šejkové, ale kdyby se fotbal měřil pouze rozpočtem, nemohla by Basilej vyhrát na Chelsea a provinční Stoke City by neremizovalo s Manchesterem City (v generálce na Plzeň) 0:0.
Nebo závěr číslo dvě: Rozhodly individuální chyby. Zejména ta Hejdova, který se nechal školácky odstavit od balonu v souboji s Agüerem. Nesmysl!
Ano, Hejda se zachoval naivně, ale to se může stát každému. Ani Messi není neomylný. Ale pokud hraje tým opravdu kompaktně, organizovaně a disciplinovaně, lze minely jednotlivců napravit. Právě k tomu slouží zónová obrana.
Ovšem Plzeň proti City nebyla kompaktní a její hráči podceňovali bránění. Tohle všechno se krásně odkopalo před prvním inkasovaným gólem. Připomeňme si v kostce tu situaci.
Viktoriáni ztratili míč před soupeřovou šestnáctkou. Následoval dlouhý pas Kompanyho za půlicí čáru, tam kiks Hejdy při střetu s Agüerem a brejk City dva na jednoho zakončený gólovou střelou Džeka z hranice pokutového území.
Důležitá jsou však jiná fakta. Na začátku gólové akce bylo u vápna hostí naskládáno sedm hráčů City a pět fotbalistů Viktorie. To znamená, že ve zbytku hřiště směrem ke své bráně měla Plzeň v okamžiku, kdy Kompany kopl do míče, převahu pět na tři.
Jak z toho najednou mohlo vzniknout přečíslení City dva na jednoho? Jednoduše, čeští hráči totiž obvykle přepínají do obrany volně. Naplno zaberou, až když vidí, že to, lidově řečeno, začíná smrdět gólem. Mají to v návyku.
Přesně tak se chovali Hořava s Limberským. Stáli zhruba padesát metrů od místa, odkud padl gól. Jakmile Kompany nakopl míč vpřed, bylo jejich povinností sprintovat zpátky. Kdyby tak učinili, nedošlo by k přečíslení. Gólová akce totiž až k nápřahu Džeka trvala 10 vteřin a za deset vteřin uběhne padesát metrů i žáček.
Ale Hořava a Limberský nejprve v pohodovém tempu sledovali, jak se to vzadu vyvrbí a až pak rozkmitali nohy do vyšší frekvence. Už však bylo pozdě. V české lize tohle pohodlné bránění projde, v kvalifikaci Ligy mistrů s méně kvalitními celky ještě také, ale v základní skupině Ligy mistrů nikoli. Zvlášť v utkáních s City nebo Bayernem Mnichov.
Jenže v českém fotbale se tenhle nedostatek přechází. V zápase s Arménií jeli Rosický, Hušbauer i Plašil zpátky často na volnoběh a ještě podceňovali souboje, přesto je za to nikdo v hodnoceních nepranýřoval.
Naopak Rosický byl vyhlášen nejlepším hráčem na hřišti. Ano, byl nejlepší, ale jen v ofenzivě. Teď byl Hořava chválen za to, že zvládl nahradit Daridu. Jenže v poctivosti směrem do defenzivy Daridu ani náhodou.
Takže – zatímco v Bayernu je norma (u trenérů, fanoušků i médií), že Ribéry, Robbén stejně tak i celý zbytek týmu musí sprintovat dopředu i dozadu, u nás stačí k pochvale, když si hráči plní jen polovinu povinností. A nedostatek náročnosti navíc překryjeme nedostatkem peněz.
Když takhle budeme rozebírat nadále veškeré konfrontace s kvalitní mezinárodní konkurencí, pak Plzeň bude v Champions League za otloukánka a reprezentace se na EURO podívá jen díky tomu, že už na šampionát po Platiniho revoluci postoupí téměř každý.
VIDEO: Podívejte se na všechny branky zápasu
