Celou zimu jste tohle téma slyšeli dokola: „Je to škoda, že NHL nejede na olympiádu, ale obejdeme se bez ní.“ Zadavatel vzkazu: Mezinárodní hokejová federace. Možná jste tomu v únoru mohli uvěřit, podlehnout dojmu, že je to pořád stejná hra, takže zase tak o moc olympiáda nepřišla. Květen celý příběh ale staví do úplně jiného světla.

Je to stejná hra. Jen ji hrají úplně jiné figury, s odlišnými možnostmi.
Mám rád velké příběhy, když outsider vstane z popela, z ničeho najednou vyletí nahoru.
Ale bez urážky, kdyby byla hokejová mapa na olympiádě kompletní, Němcům by se na krku žádná medaile nehoupala. Ani náhodou. Neporazili by Švédsko, Kanadu a nebyli by kousek od toho, položit na záda Rusko. V Jižní Koreji jeli na nadšení, ne na kvalitu.
Ta je vidět teď na mistrovství světa, kam s velkou chutí vyrazily hvězdy NHL.
Do Dánska? A proč ne. Hrát za národní tým voní jinak než nastupovat v klubu, navíc pokud se cítíte v pohodě, máte chuť a formu, nechce se vám mrsknout na pár měsíců ještě výstroj do kouta, přijedete na mistrovství světa. Ať se jmenujete Patrick Kane nebo Connor McDavid. Ať si vyděláte tolik peněz, kolik bere celý Litvínov, nebo zatím ještě ne.