Brandon Maxwell nechytá, aby si dělal kamarády, do branky chodí, protože si věří, že je nejlepší a je přesvědčen o tom, že s ním tým bude vyhrávat. Konec diskuze. V Česku to už poznává čtvrtý tým. Teď patří Hradci, kam se sám nominoval. Když s ním klub dovede pracovat, umí být platný. A když ne? Umí být pekelně otravný.
Ve všech třech předchozích případech mělo angažmá stejný průběh. První fáze: absolutní nadšení z toho, jak je Brandon Maxwll soutěživý a jiný než velí česká nátura. Druhá fáze: postupné vystřízlivění, že to tak veselé není. Poslední třetí fáze: nikomu nebylo smutno, že končil. Začalo to ve Vítkovicích, pokračovalo v Pardubicích se vzkazem, že není vítězný gólman a končilo v Mladé Boleslavi, kde mu za záda padaly vyloženě brambory.
Už se mluvilo o tom, že skončí v Německu a Česko bude jen minulost. Ale pak se sám ozval Mountfieldu, že by si přál oblékat jeho dres. Ne, nebyl to žádný vtip, on to prostě zkusil. Důvod? Zase jsme na začátku. Věří si. Mám takový pocit, že kdyby měl číslo na Mikea Babcocka, cinkne i jemu, jestli náhodou Toronto nepotřebuje gólmana. Tohle ovšem není nutně špatná vlastnost, když se dobře podchytí, koukají z toho i docela plusy.
Mountfield na akci kývl. Po odchodu Patrika Rybára měl jenom Jaroslava Pavelku, tak Maxwell přišel jako pojistka, ze které se vyklubal minimálně rovnocenný parťák k Pavelkovi. Oba teď chytají skvěle. O Maxwellovi se dokonce dá říct, že v tuhle chvíli je v nejlepší formě, v jaké se kdy v Česku ukázal. Pořád je v brance divoký, neubral ze své výjimečné hry hokejkou, sem tam něco riskne, takže i něco nevyjde. Občas se mu puky koulí v brankovišti nebo po něm. Ale to zásadní plní. Za čáru toho moc neprojde. A hlavně vyhrává, tady hledejte zásadní aspekt jeho hry.
Nemyslete si, Maxwell není šílenec, taky dovede být fajn chlap. I když někdy umí arogantně odseknout, dětem tohle neudělá nikdy, roztaje, jakmile je vidí kolem sebe, rád jim dělá radost. To samé, kdyby mu někdo přinesl kokosky. Když je před pár lety dostal od sousedky jako tradiční české vánoční cukroví, byl v sedmém nebi. Miluje je.
Umí být v pohodě. Ale pokud jde o chytání, tak vidí jednu rovnici: Branka je moje. Tečka.
Na Mountfieldu teď je, aby nedopustil nějak divoké pnutí mezi ním a kolegou Pavelkou a Maxwella udržel ve stejném výkonnostním režimu, v jakém chytá teď. Jedině tak to neskončí jako dřív, tedy nepřijde fáze tři a žádné kyselé výrazy. Co místo toho třeba první úspěšná série v play off? Může být. Maxwell není špatný brankář, jen potřebuje speciální zacházení.
Témata:
extraliga, blog, Hradec Králové, sport, mountfield hk, 11. kolo, hokej, Pavel Ryšavý, Brandon Maxwell, 2018/19, Sport na Heureka.cz
Související články
