Když se z Anthonyho Camary stal v listopadu proti Liberci jen zdravý náhradník, byla to nejlepší věc, která se pro Pardubice i pro hráče stala. Kouč Richard Král ukázal, že si rozhodně nenechá kálet na hlavu. Udělal dobře, že problémy nepřehlížel, dupnul si: „Já jsem tady šéf. A je mi jedno, jakou máte smlouvu, historii, ale bordel tady nikdo dělat nebude."
Víte, jak to chodí. Obyčejně kolem hvězdy spíš našlapujete, aby se náhodou špatně nevyspinkala. Ale tím, že se stav vyhrotil, muselo dojít k řešení. Další standardní postup v takovou chvíli zní: Když tedy zlobíš, končíš.
Jenže tady se zase ukázala silná stránka manažera Dušana Salfického. Neumí být zlý, tuhle roli drží předseda představenstva Ondřej Heřman a klidně by za ni mohl dostat i nějakou cenu. Salfický se teď nemusí nutit do pozice, která mu nesedí. Vždycky se hráče snažil spíš chránit a domlouvat se s nimi. Ted už může a u Camary to vyšlo. Navíc i sám hráč pochopil, že každý problém nejde řešit stylem, že se naštvete na celý svět, protože všichni jsou blbí a nerozumí vám.
Nakonec je z rodícího se průšvihu situace vítěz-vítěz pro všechny strany. Camara je jedním z nejlepších hráčů extraligy. Král má útočníka, který rozhodne zápas. Kdyby si ale v listopadu nedupnul, mohl mít bud rozklíženou kabinu, nebo mohl útočník dávat góly, jen jinde.
